SLOKA 31
patnyaḥ patiṁ proṣya gṛhānupāgataṁ
vilokya sañjāta-mano-mahotsavāḥ
uttasthur ārāt sahasāsanāśayāt
sākaṁ vratair vrīḍita-locanānanāḥ
patnyaḥ—ženy (manželky Pána Śrī Kṛṣṇy); patim—manžel; proṣya — který byl pryč z domu; gṛha-anupāgatam—nyní se vrátil domů; vilokya—když viděly; sañjāta—vyvinuly; manaḥ-mahā-utsavāḥ—slavnostní a radostné rozpoložení mysli; uttasthuḥ—vstaly; ārāt—z dálky; sahasā — náhle; āsanā—ze svých míst; āśayāt—z meditace; sākam—spolu s; vrataiḥ—slib; vrīḍita—ostýchavě hleděly; locana—oči; ānanāḥ—s takovými tvářemi.
Královny Pána Śrī Kṛṣṇy se v mysli zaradovaly, když po Jeho dlouhém pobytu v cizině viděly svého manžela doma. Ihned vstaly ze svých míst a od svých meditací. Jak bylo ve společnosti zvykem, cudně si zakryly tváře a jejich pohledy byly ostýchavé.
Již výše je uvedeno, jak Pán vstoupil do Svých paláců, které obývalo 16 108 královen. To znamená, že se najednou expandoval do tolika úplných expanzí, kolik bylo královen a paláců, a do každého z nich vstoupil současně a nezávisle. To je dalším projevem Jeho vnitřní síly. Přestože je jeden jediný, může se expandovat do tolika podob s vlastní duchovní totožností, do kolika si přeje. Śruti-mantra potvrzuje, že Absolutní je jen jeden, ale kdykoliv si to přeje, může se stát mnoha. Tyto mnohé expanze Nejvyššího Pána se projevují jako úplné a oddělené části. Oddělené části představují Jeho energii a úplné části představují Jeho Osobnost. Pán, Osobnost Božství, se tedy rozdělil do 16 108 úplných expanzí a současně vešel do paláce každé královny. To se nazývá vaibhava neboli transcendentální síla Pána, a protože tak Pán může učinit, nazývá se Yogeśvara. Obyčejný yogī neboli živá bytost s mystickými schopnostmi umí projevit nanejvýš deset expanzí svého těla, ale Pán to může činit v tisících nebo v nekonečném počtu podle Svého přání. Nevěřící jsou ohromeni, když se dozvědí, že Pán Kṛṣṇa se oženil s více než 16 100 královnami, neboť považují Pána Kṛṣṇu za jednoho z nich a hodnotí Jeho sílu podle svých omezených schopností. Měli bychom tedy vědět, že Pán se nikdy nenalézá na úrovni živých bytostí, které jsou pouze expanzemi Jeho okrajové síly, a nikdy bychom si neměli myslet, že majitel síly a síla samotná si jsou rovni, přestože mezi silou a jejím majitelem je velice malý rozdíl v kvalitě. Královny byly také expanzemi Jeho vnitřní síly, a tak si majitel sil se Svými silami věčně opětuje vzájemné transcendentální potěšení, a tomu se říká zábavy Pána. Nemělo by nás proto udivit, že se Pán oženil s tolika manželkami. Naopak, měli bychom s jistotou vědět, že i kdyby se Pán oženil s 16 100 milióny manželek, ani tak by neprojevoval plně Svoji neomezenou a nevyčerpatelnou sílu. Přijal pouze 16 100 manželek a vešel do každého z různých paláců jen proto, aby v dějinách lidských bytostí na povrchu Země potvrdil, že Pánu se nikdy nevyrovná žádná lidská bytost, jakkoliv mocná může být. Nikdo se nevyrovná Pánu a nikdo není větší než On. Pán je velký vždy a ve všem. “Bůh je velký” je věčná pravda.
Jakmile tedy královny zdálky spatřily svého manžela, který byl kvůli bitvě na Kurukṣetře na dlouhou dobu pryč, všechny procitly z hluboké meditace a přichystaly se svého nejmilejšího přivítat. Podle náboženských pokynů Yājñavalkyi se žena, jejíž manžel je pryč z domu, nemá zúčastňovat žádných společenských událostí, nemá si zdobit tělo, nemá se smát a nemá za žádných okolností chodit k příbuzným. Takový je slib žen, jejichž manžel se vzdálil z domova. Dále je nařízeno, že manželka nemá nikdy ke svému muži přicházet nečistá. Musí se zdobit šperky a hezkými šaty, a vždy má být před svým manželem šťastná a veselá. Všechny královny Pána Kṛṣṇy byly pohroužené v myšlenkách na Pánovu nepřítomnost a stále o Něm meditovaly. Oddaní Pána nemohou žít ani na okamžik bez meditace o Pánu; co teprve královny, které byly všechny bohyněmi štěstí v inkarnacích královen při Pánových zábavách ve Dvārace. Nikdy nemohou být odloučeny od Pána — jsou buď v Jeho osobní přítomnosti nebo jsou s Ním spojeny tranzem. Gopī ve Vṛndāvanu nemohly na Pána zapomenout, když odešel do lesa pást krávy. Když se Pán Kṛṣṇa jako chlapec vzdálil z vesnice, gopī, které zůstaly doma, se o Něho bály, že musel chodit po hrubé zemi Svýma jemnýma lotosovýma nohama. Tyto myšlenky je někdy přiváděly do tranzu a svíraly jim srdce. V takovém stavu jsou čistí společníci Pána. Jsou vždy v tranzu, a také královny tedy byly v tranzu během Pánovy nepřítomnosti. Nyní, když Pána zdálky uviděly, okamžitě všeho zanechaly, včetně ženských slibů, které jsme popsali výše. Podle Śrī Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura došlo při té příležitosti k obvyklé psychologické reakci. Královny nejprve vstaly ze svých míst, a třebaže chtěly spatřit svého manžela, pozastavil je přirozený ženský stud. Pak ale díky silné extázi tuto svoji slabost překonaly a zmocnila se jich myšlenka, že Pána obejmou, a ta jim dala zapomenout na všechno kolem. Jejich prvotní extáze přemohla všechny formality a společenské konvence a všechny zábrany při setkání s Pánem se tak ztratily. To je dokonalý způsob setkání s Pánem duše, Śrī Kṛṣṇou.