SLOKA 5
sampadaḥ kratavo lokā
mahiṣī bhrātaro mahī
jambudvīpādhipatyaṁ ca
yaśaś ca tri-divaṁ gatam
sampadaḥ—bohatství; kratavaḥ—oběti; lokāḥ—budoucí osud; mahiṣī—královny; bhrātaraḥ—bratři; mahī—země; jambū-dvīpa—zeměkoule neboli planeta, na níž žijeme; ādhipatyam—svrchovanost; ca—také; yaśaḥ—proslulost; ca—a; tri-divam—nebeské planety; gatam—rozšířena po.
Zprávy o pozemském majetku Mahārāje Yudhiṣṭhira, o obětech, jimiž dosáhl lepšího osudu, o jeho královnách, udatných bratrech, rozlehlých zemích a svrchované vládě nad touto planetou, o jeho proslulosti atd. dospěly až na nebeské planety.
Pouze velký a bohatý člověk je známý po celém světě, a pověst Mahārāje Yudhiṣṭhira se rozšířila až na nebeské planety, díky jeho dobré vládě, pozemskému vlastnictví, slavné ženě Draupadī, síle jeho bratrů Bhīmy a Arjuny a jeho neohroženému panování nad světem, známém jako Jambudvīp. Významné je zde slovo lokā. Po celém nebi, hmotném i duchovním, jsou roztroušeny různé vyšší planety neboli loky. Člověk se na ně může dostat na základě své práce v tomto životě, jak uvádí Bhagavad-gītā (9.25). Vstup na ně si nelze vynutit silou. Nepatrným hmotným vědcům a inženýrům, kteří se svými vynalezenými dopravními prostředky vylétají pár tisíc kilometrů nad zemský povrch, na ně nikdy nebude dovoleno vstoupit. Takto se na vyšší planety dostat nelze. Člověk se musí ke vstupu na tyto šťastné planety kvalifikovat obětí a službou. Ty, kteří hřeší na každém kroku svého života, čeká jedině degradace do zvířecích druhů, kde budou trpět čím dál více bolestmi hmotného bytí, což také uvádí Bhagavad-gītā (16.19). Dobré oběti a kvalifikace Mahārāje Yudhiṣṭhira byly tak ctnostné a vznešené, že dokonce obyvatelé vyšších nebeských planet ho byli připraveni uvítat jako jednoho z nich.