SLOKA 23

Sādhu nemá nikdy lichotit králi nebo boháči, aby pohodlně žil na jejich účet. Má říkat hospodářům holou pravdu o životě, aby přišli k rozumu co se týče nepříjemného života v hmotné existenci. Dhṛtarāṣṭra je typickým příkladem připoutaného starého muže ve stádiu hospodáře. Stal se opravdovým nuzákem, a přesto chtěl žít pohodlně v domě Pāṇḍuovců, ze kterých je zde zmínka o Bhīmovi, neboť Bhīma zabil dva hlavní Dhṛtarāṣṭrovy syny, Duryodhanu a Duḥśāsanu. Tito dva synové byli Dhṛtarāṣṭrovi velice drazí pro své nechvalně známé podlé jednání, a Bhīma je zde uveden proto, že on tyto dva jeho oblíbené syny zabil. Proč žil Dhṛtarāṣṭra v domě Pāṇḍuovců? Protože chtěl žít dál pohodlně i za cenu veškerého ponížení. Vidura byl proto udiven, jak mocný je pud sebezáchovy. Tato touha po zachování života naznačuje, že živá bytost je věčnou živou bytostí a nechce měnit svou tělesnou schránku. Pošetilí lidé nevědí, že určitá doba tělesné existence je jim dána proto, aby se podrobili svému vězeňskému trestu, a že lidské tělo živá bytost dostane až po mnoha a mnoha zrozeních a smrtích jako příležitost k seberealizaci a návratu domů, zpátky k Bohu. Lidé jako Dhṛtarāṣṭra se však snaží plánovat si život v pohodlí ve vlivném a výnosném postavení, jelikož nevidí skutečnost takovou, jaká je. Dhṛtarāṣṭra je slepý a stále doufá, že po všech životních zvratech bude žít v pohodlí. Sādhu jako je Vidura má probouzet takové slepce a pomáhat jim v návratu zpátky k Bohu, kde je život věčný. Kdo jednou přijde do duchovního světa, už nikdy se nebude chtít vrátit zpátky do tohoto hmotného světa plného nesnází. Můžeme si tedy představit, jak zodpovědným úkolem je sādhu jako byl Mahātmā Vidura pověřený.