No edit permissions for Čeština

KAPITOLA TŘINÁCTÁ

Dhṛtarāṣṭra opouští domov

SLOKA 1:
Śrī Sūta Gosvāmī řekl: Při svých poutních cestách získal Vidura od velkého mudrce Maitreyi poznání o osudu vlastního já a vrátil se do Hastināpuru. Věděl o věci tolik, kolik si přál.
 

SLOKA 2: Poté, co položil různé otázky a upevnil se v transcendentální láskyplné službě Pánu Kṛṣṇovi, přestal se Vidura Maitreyi Muniho ptát.

SLOKA 3-4: Když viděli Viduru, že se vrátil do paláce, všichni jeho obyvatelé—Mahārāja Yudhiṣṭhira, jeho mladší bratři, Dhṛtarāṣṭra, Sātyaki, Sañjaya, Kṛpācārya, Kuntī, Gāndhārī, Draupadī, Subhadrā, Uttarā, Kṛpī, mnoho dalších manželek Kuruovců a jiné ženy s dětmi — všichni k němu pospíchali s velkou radostí. Vypadalo to, jako kdyby po dlouhé době znovu nabyli vědomí.

SLOKA 5: Všichni k němu radostně přicházeli, jako kdyby se do jejich těl vracel život. Vzdávali si navzájem poklony a vítali se objetím.

SLOKA 6: Kvůli úzkosti a dlouhému odloučení všichni z náklonnosti k němu plakali. Král Yudhiṣṭhira mu pak nabídl místo k sezení a řádné přijetí.

SLOKA 7: Poté, co se Vidura dosyta najedl a dostatečně si odpočinul, byl pohodlně usazen. Král pak k němu začal hovořit a všichni přítomní poslouchali.

SLOKA 8: Mahārāja Yudhiṣṭhira řekl: Můj strýci, pamatuješ, jak jsi nás vždy chránil spolu s naší matkou před různými pohromami? Tvá náklonnost nás jako ptačí křídla zachránila před travičstvím a žhářstvím.

SLOKA 9: Z čeho jsi žil, když jsi putoval celou zemí? Na jakých svatých a poutních místech jsi sloužil?

SLOKA 10: Můj pane, oddaní jako ty jsou vskutku zosobněná svatá místa. Jelikož nosíš Osobnost Božství ve svém srdci, vytváříš poutní místa ze všech míst, která navštívíš.

SLOKA 11: Můj strýče, jistě jsi navštívil Dvāraku. Na tom svatém místě žijí naši přátelé a příznivci, potomci Yadua, kteří vždy s plnou pozorností slouží Pánu Śrī Kṛṣṇovi. Možná jsi je viděl nebo jsi o nich slyšel. Žijí všichni šťastně ve svých sídlech?

SLOKA 12: Takto dotázán Mahārājem Yudhiṣṭhirem, Mahātmā Vidura postupně vylíčil vše, co osobně zažil, kromě novinky o zničení yaduovské dynastie.

SLOKA 13: Soucitný Mahātmā Vidura nemohl nikdy vydržet pohled na Pāṇḍuovce, když byli zarmoucení, a proto se o této nepříjemné a nesnesitelné katastrofě nezmiňoval, neboť pohromy přicházejí samy od sebe.

SLOKA 14: Tak Mahātmā Vidura, o něhož jeho příbuzní pečovali jako o božskou osobu, zůstal na jistý čas, aby napravil smýšlení svého staršího bratra, a tím přinesl štěstí všem ostatním.

SLOKA 15: Dokud Vidura, který byl prokletý Maṇḍūkou Munim, hrál roli śūdry, na místě Yamarāje vládl Aryamā a trestal ty, kteří se dopouštěli hříšných činností.

SLOKA 16: Když Mahārāja Yudhiṣṭhira získal zpět své království a viděl narození vnuka způsobilého pro pokračování vznešené tradice své rodiny, vládl pokojně a užíval nebývalého bohatství ve spolupráci se svými mladšími bratry, kteří uměli dobře vládnout obyčejným lidem.

SLOKA 17: Nepřekonatelný věčný čas nenápadně zdolává ty, kteří jsou příliš připoutáni k rodinným záležitostem a jsou vždy pohrouženi do svých myšlenek.

SLOKA 18: Mahātmā Vidura to vše věděl, a proto oslovil Dhṛtarāṣṭru: Můj drahý králi, prosím, ihned odsud odejdi a neztrácej čas. Podívej, jak se tě zmocnil strach.

SLOKA 19: V této hrůzné situaci nepomůže nikdo z hmotného světa. Můj pane, to Nejvyšší Osobnost Božství k nám všem přichází jako věčný čas (kāla).

SLOKA 20: Každý, kdo je pod vlivem svrchovaného věčného času kāly, musí odevzdat svůj drahocenný život, nemluvě o jiných věcech jako je majetek, pocty, děti, země a dům.

SLOKA 21: Tvůj otec, bratr, všichni příznivci a synové zemřeli a odešli. Ty sám jsi promarnil většinu svého života, tvé tělo je teď chromé a žiješ v domově někoho jiného.

SLOKA 22: Jsi slepý už od narození a začínáš být nedoslýchavý. Tvá paměť už je krátká a inteligence narušená. Zuby máš uvolněné, tvá játra nepracují a vykašláváš hlen.

SLOKA 23: Běda, jak mocné jsou naděje živé bytosti, že bude žít dál! Vždyť žiješ jako domácí pes a pojídáš zbytky Bhīmova jídla.

SLOKA 24: Není nutné, abys žil nízkým životem z milodarů od těch, které ses snažil zabít ohněm a jedem. Urazil jsi také jednu z jejich manželek a uchvátil jejich království a majetek.

SLOKA 25: Přestože nechceš zemřít a přeješ si žít i za cenu své cti a pověsti, tvé staré tělo jistě zestárne a rozpadne se jako staré šaty.

SLOKA 26: O člověku se říká, že je nezneklidněný, když odejde na neznámé opuštěné místo a osvobozený od všech závazků se vzdá svého hmotného těla, když pozbylo užitečnosti.

SLOKA 27: Ten, kdo se probudí a sám nebo díky druhým pochopí nepravost a bídu tohoto hmotného světa, a tak opustí svůj domov a závisí plně na Osobnosti Božství sídlící v jeho srdci, je jistě prvotřídním člověkem.

SLOKA 28: Proto tě prosím, odejdi ihned na sever a nedávej svým příbuzným vědět, neboť brzy přijde ten čas, který oslabí dobré vlastnosti lidí.

SLOKA 29: Mahārāja Dhṛtarāṣṭra, potomek Ajamīḍhovy rodiny, pevně přesvědčený na základě introspektivního poznání (prajñā), svou rozhodnou odhodlaností ihned zpřetrhal pevnou síť rodinných pout. Okamžitě odešel z domova, aby se vydal po cestě osvobození, jak mu nařídil jeho mladší bratr Vidura.

SLOKA 30: Když ušlechtilá a ctnostná Gāndhārī, dcera krále Subala z Kandaháru (neboli Gāndhāru), viděla, že její manžel odchází do Himálaje, vydala se za ním. Himálaj přináší potěšení těm, kteří přijali tyč řádu odříkání jako bojovníci, kterým se dostalo velkého výprasku od nepřítele.

SLOKA 31: Mahārāja Yudhiṣṭhira, jehož nepřítel se nikdy nenarodil, vykonal své obvyklé ranní povinnosti, ke kterým patřily modlitby, ohňová oběť bohu Slunce a složení poklon a obětování obilí, krav, země a zlata brāhmaṇům. Pak vstoupil do paláce, aby se poklonil starším, ale nenašel tam své strýce ani tetu, dceru krále Subala.

SLOKA 32: Mahārāja Yudhiṣṭhira, plný úzkosti, se obrátil na Sañjayu, který tam seděl, a řekl: Ó Sañjayo, kde je náš strýc, který je starý a slepý?

SLOKA 33: Kde je můj příznivec, strýc Vidura, a matka Gāndhārī, která je velice zarmoucená odchodem všech svých synů? Mého strýce Dhṛtarāṣṭru také velice ochromila smrt všech jeho synů a vnuků. Jsem nepochybně velmi nevděčný. Vzal snad mé přestupky tak vážně, že se i se svou ženou utopil v Ganze?

SLOKA 34: Když můj otec Pāṇḍu zemřel a my všichni jsme byli malí, tito dva strýcové nás chránili před všemi pohromami. Vždy nám přáli vše dobré. Běda, kam odsud odešli?

SLOKA 35: Sūta Gosvāmī řekl: Když Sañjaya neviděl svého pána Dhṛtarāṣṭru, byl zarmoucený soucitem a pohnutím mysli a nemohl Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi náležitě odpovědět.

SLOKA 36: Nejprve pozvolna inteligencí uklidnil svoji mysl, a pak, utíraje si slzy a vzpomínaje na nohy svého pána Dhṛtarāṣṭry, začal Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi odpovídat.

SLOKA 37:
Sañjaya řekl: Můj drahý potomku kuruovské dynastie, nemám žádné zprávy o záměrech tvých dvou strýců a Gāndhārī. Ó králi, byl jsem těmito velkými dušemi oklamán.
 

SLOKA 38: Když Sañjaya takto hovořil, objevil se tam mocný oddaný Pána Śrī Nārada se svým nástrojem tumburu. Mahārāja Yudhiṣṭhira a jeho bratři ho náležitě přijali tím, že povstali ze svých míst a složili mu poklony.

SLOKA 39: Mahārāja Yudhiṣṭhira řekl: Ó božská osobo, nevím kam odešli mí dva strýcové a nemohu také nalézt svoji asketickou tetu, která je stižená smutkem ze ztráty všech svých synů.

SLOKA 40: Jsi jako kapitán lodi na velkém oceánu a můžeš nás dovést k našemu cíli. Devarṣi Nārada, božská osobnost a největší z oddaných-filozofů, takto osloven začal hovořit.

SLOKA 41: Śrī Nārada řekl: Ó zbožný králi, pro nikoho nenaříkej, neboť každý je pod vládou Nejvyššího Pána. Všechny živé bytosti a jejich vůdci proto vykonávají své uctívání, aby byli dobře ochráněni. Jedině On je svádí dohromady a opět je rozděluje.

SLOKA 42: Jako kráva, přivázaná za nos k dlouhému provazu, je podmíněná, tak i lidské bytosti jsou svázány různými védskými příkazy a jsou nuceny poslouchat nařízení Nejvyššího.

SLOKA 43: Jako ten, kdo si hraje, sestavuje a rozebírá hračky podle své vlastní vůle, tak svrchovaná vůle Pána spojuje lidi dohromady a opět je rozděluje.

SLOKA 44: Ó králi, ať už si myslíš, že duše je věčnou podstatou nebo že hmotné tělo je dočasné, že vše existuje v neosobní Absolutní Pravdě nebo že vše je nevysvětlitelnou kombinací hmoty a ducha, pocity odloučení jsou vždy jen výsledkem citové náklonnosti a ničím jiným.

SLOKA 45: Proto zanech svých starostí, které plynou z neznalosti vlastního já. Přemýšlíš teď o tom, jak mohou ta bezmocná ubohá stvoření existovat bez tebe.

SLOKA 46: Toto hrubohmotné tělo vytvořené z pěti prvků je již pod vládou věčného času (kāly), činnosti (karmy) a kvalit hmotné přírody (guṇ). Jak tedy může chránit druhé, když je samo v hadí tlamě?

SLOKA 47: Bezrucí jsou kořistí těch, kteří mají ruce; beznozí jsou kořistí těch, kteří mají čtyři nohy. Slabí jsou zdrojem výživy silných, a obecně platí zákon, že jedna živá bytost je potravou druhé.

SLOKA 48: Proto, ó králi, hleď pouze na Nejvyššího Pána, který je jeden jediný, který se projevuje různými energiemi a je uvnitř i vně.

SLOKA 49: Tento Pán Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, nyní sestoupil na Zemi v podobě všepohlcujícího času (kāla-rūpa), aby ze světa odstranil závistivé.

SLOKA 50: Pán už vykonal Své povinnosti a pomohl polobohům, a nyní Ho očekává odpočinek. Vy Pāṇḍuovci můžete čekat tak dlouho, dokud Pán je zde na Zemi.

SLOKA 51: Ó králi, tvůj strýc Dhṛtarāṣṭra, jeho bratr Vidura a žena Gāndhārī odešli na jižní stranu Himálaje, kde jsou úkryty velkých mudrců.

SLOKA 52: Místo se nazývá Saptasrota (“rozdělené na sedm”), protože vody posvátné Gangy se tam rozdělily do sedmi ramen. Stalo se tak pro uspokojení sedmi velkých ṛṣiů.

SLOKA 53: Na břehu Saptasroty teď Dhṛtarāṣṭra začíná provozovat aṣṭāṅga-yogu tím, že se koupe třikrát denně, ráno, v poledne a večer, provádí oběť Agni-hotra s ohněm a pije pouze vodu. To člověku pomáhá ovládat mysl a smysly a zcela ho to osvobozuje od myšlenek na rodinná pouta.

SLOKA 54: Ten, kdo ovládl polohy sedu (jógové āsany) a dýchací cviky, může obrátit své smysly k Absolutní Osobnosti Božství a získat tak imunitu vůči znečištění kvalitami hmotné přírody — světským dobrem, vášní a nevědomostí.

SLOKA 55: Dhṛtarāṣṭra bude muset smísit své čisté já s inteligencí a splynout potom s Nejvyšší Bytostí s poznáním, že je jako živá bytost kvalitativně totožný s Nejvyšším Brahmanem. Osvobozen z ohraničeného nebe se bude muset povznést do duchovního nebe.

SLOKA 56: Bude muset pozastavit veškeré činnosti smyslů, i zvenčí, a být netečný k vzájemnému působení smyslů, které je ovlivněné kvalitami hmotné přírody. Po odřeknutí všech hmotných povinností se bude muset nehybně ustálit nade všemi zdroji překážek v cestě.

SLOKA 57: Ó králi, pátého dne ode dneška nejspíše opustí své tělo, které se obrátí v popel.

SLOKA 58: Když uvidí zvenčí svého manžela, který bude hořet v ohni vytvořeném jeho mystickou silou i se svojí rákosovou chýší, jeho ctnostná manželka vstoupí do ohně s napjatou pozorností.

SLOKA 59: Vidura, jehož se zmocní radost i smutek zároveň, pak z toho posvátného poutního místa odejde.

SLOKA 60: Když velký mudrc Nārada takto promluvil, vystoupil se svojí vīṇou do vnějšího prostoru. Yudhiṣṭhira choval jeho pokyny ve svém srdci, a tak byl schopný zanechat všeho nářku.

« Previous Next »