SLOKA 29
evaṁ rājā vidureṇānujena
prajñā-cakṣur bodhita ājamīḍhaḥ
chittvā sveṣu sneha-pāśān draḍhimno
niścakrāma bhrātṛ-sandarśitādhvā
evam—takže; rājā—král Dhṛtarāṣṭra; vidureṇa anujena—od svého mladšího bratra Vidury; prajñā—introspektivní poznání; cakṣuḥ—oči; bodhitaḥ—pochopené; ājamīḍhaḥ—Dhṛtarāṣṭra, potomek rodiny Ajamīḍhy; chittvā—přerušením; sveṣu—k příbuzným; sneha-pāśān—pevnou síť citových pout; draḍhimnaḥ—neochvějností; niścakrāma—odešel; bhrātṛ—podle bratra; sandarśita—nařízení; adhvā—cesta osvobození.
Mahārāja Dhṛtarāṣṭra, potomek Ajamīḍhovy rodiny, pevně přesvědčený na základě introspektivního poznání (prajñā), svou rozhodnou odhodlaností ihned zpřetrhal pevnou síť rodinných pout. Okamžitě odešel z domova, aby se vydal po cestě osvobození, jak mu nařídil jeho mladší bratr Vidura.
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu, velký kazatel zásad Śrīmad-Bhāgavatamu, zdůrazňoval význam společnosti sādhuů, čistých oddaných Pána. Řekl, že i krátkým setkáním s čistým oddaným může člověk dosáhnout veškeré dokonalosti. Nezdráháme se přiznat, že tuto skutečnost jsme zažili ve vlastním praktickém životě. Kdyby nás na našem prvním setkání, které trvalo jen několik minut, neobdařil Jeho Božská Milost Śrīmad Bhaktisiddhānta Sarasvatī Gosvāmī Mahārāja svojí přízní, nikdy bychom se nemohli ujmout tohoto velikého úkolu vylíčit Śrīmad-Bhāgavatam v angličtině. Kdybychom se s ním nesetkali v ten příznivý okamžik, možná by se z nás stal velký obchodní magnát, ale nikdy bychom nebyli schopni kráčet po cestě osvobození a být podle pokynů Jeho Božské Milosti zaměstnáni ve skutečné službě Pánu. A zde je jiný praktický příklad, když Vidurova společnost působila na Dhṛtarāṣṭru. Mahārāja Dhṛtarāṣṭra byl pevně spoután sítí hmotné náklonnosti týkající se politiky, ekonomie a rodinných pout, a dělal vše, co bylo v jeho moci, aby dosáhl takzvaného úspěchu při naplňování svých plánů, ale při všech svých materialistických činnostech se setkával od začátku do konce jen s neúspěchem. Přestože byl jeho celý život jen jedna velká prohra, dosáhl největšího ze všech úspěchů v seberealizaci, a to díky mocným pokynům čistého oddaného Pána, který je typickou ukázkou sādhua. Písma proto přikazují, aby se člověk stýkal pouze se sādhuy a odmítal jakoukoliv jinou společnost, čímž dostane bohatou příležitost naslouchat sādhuům, kteří dokáží přesekat iluzorní pouta v hmotném světě na kousky. Hmotný svět je skutečně velkou iluzí, protože vše se v něm jeví jako hmatatelná realita, ale v příštím okamžiku to mizí jako pěna mořského příboje nebo jako mrak na nebi. Mrak na nebi vypadá bezpochyby jako realita, neboť z něho padá déšť a po dešti vyrůstá mnoho dočasné zeleně, ale všechno — mrak, déšť i zeleň — má jen svůj určitý čas a musí to nakonec zmizet. Obloha však zůstává, a také různé podoby oblohy a různá zářící nebeská tělesa zůstávají věčně. Stejně tak Absolutní Pravda, která je přirovnávána k obloze, zůstává věčně a dočasná iluze, která je jako mrak, se objevuje a mizí. Pošetilé živé bytosti přitahuje dočasný mrak, ale inteligentní lidé se více zajímají o věčnou oblohu s veškerou její různorodostí.