SLOKA 31
ajāta-śatruḥ kṛta-maitro hutāgnir
viprān natvā tila-go-bhūmi-rukmaiḥ
gṛhaṁ praviṣṭo guru-vandanāya
na cāpaśyat pitarau saubalīṁ ca
ajāta—nikdy nenarozený; śatruḥ—nepřítel; kṛta—když vykonal; maitraḥ—uctívání polobohů; huta-agniḥ—obětováním do ohně; viprān — brāhmaṇům; natvā—složil poklony; tila-go-bhūmi-rukmaiḥ—a obilí, krávy, zemi a zlato; gṛham—v paláci; praviṣṭaḥ—když vstoupil; guru-vandanāya—aby vzdal úctu starším; na—ne; ca—také; apaśyat—viděl; pitarau—své strýce; saubalīm—Gāndhārī; ca—také.
Mahārāja Yudhiṣṭhira, jehož nepřítel se nikdy nenarodil, vykonal své obvyklé ranní povinnosti, ke kterým patřily modlitby, ohňová oběť bohu Slunce a složení poklon a obětování obilí, krav, země a zlata brāhmaṇům. Pak vstoupil do paláce, aby se poklonil starším, ale nenašel tam své strýce ani tetu, dceru krále Subala.
Mahārāja Yudhiṣṭhira byl nejzbožnějším králem, protože denně osobně vykonával zbožné povinnosti hospodáře. Hospodáři mají vstávat brzy ráno a po koupeli mají uctívat domácí Božstva modlitbami, obětovat do posvátného ohně, obdarovat brāhmaṇy zemí, kravami, obilím, zlatem atd. a nakonec mají vzdát úctu a poklony starším. Ten, kdo neumí plnit příkazy śāster, se nemůže stát dobrým člověkem na základě pouhé znalosti knih. Moderní hospodáři jsou zvyklí na jiný život: vstávají pozdě a pijí čaj v posteli, aniž by se starali o čistotu a vykonávali výše uvedené očistné obřady. Jejich děti se učí žít stejně jako rodiče, a proto celá generace sklouzává do pekla. Od takových lidí nelze očekávat nic dobrého, dokud se nezačnou sdružovat se sādhuy. Materialistický člověk může jako Dhṛtarāṣṭra dostávat lekce od sādhua jako byl Vidura a očistit se tak od všech následků moderního života.
Mahārāja Yudhiṣṭhira ovšem nenalezl v paláci své dva strýce, Dhṛtarāṣṭru a Viduru, ani Gāndhārī, dceru krále Subala. Velice si je přál vidět, a proto se zeptal Sañjayi, Dhṛtarāṣṭrova osobního tajemníka.