SLOKA 49
so ’yam adya mahārāja
bhagavān bhūta-bhāvanaḥ
kāla-rūpo ’vatīrṇo ’syām
abhāvāya sura-dviṣām
saḥ—ten Nejvyšší Pán; ayam—Pán Śrī Kṛṣṇa; adya—právě; mahārāja—ó králi; bhagavān—Osobnost Božství; bhūta-bhāvanaḥ—stvořitel neboli otec všeho stvořeného; kāla-rūpaḥ—v převleku za všepohlcující čas; avatīrṇaḥ—sestoupil; asyām—na svět; abhāvāya—aby odstranil; sura-dviṣām—ty, kteří jsou proti vůli Pána.
Tento Pán Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, nyní sestoupil na Zemi v podobě všepohlcujícího času (kāla-rūpa), aby ze světa odstranil závistivé.
Existují dvě třídy lidských bytostí, a to lidé závistiví a pokorní. Nejvyšší Pán je jeden a je otcem všech živých bytostí, a proto závistivé živé bytosti jsou rovněž Jeho syny, ale říká se jim asurové. Zato živé bytosti, které poslouchají svrchovaného otce, se nazývají devatové, polobozi, protože nejsou znečištěni hmotným pojetím života. Asurové nejenže závidí Pánu a dokonce popírají Jeho existenci, ale závidí také všem ostatním živým bytostem. Pán příležitostně napraví situaci na světě tím, že odstraní vládu asurů a nastolí vládu devatů jako byli Pāṇḍuovci. V tomto verši je velice významné, že je označen slovem kāla, tedy že přišel v převlečení v podobě času. Pán není ani zdaleka nebezpečný; Jeho podoba je transcendentální a plná věčnosti, poznání a blaženosti. Oddaným se odhaluje ve Své skutečné podobě a neoddaným se jeví jako kāla-rūpa, příčinná podoba. Tato příčinná podoba Pána není asurům nikterak příjemná, a proto si o Něm raději myslí, že žádnou podobu nemá, aby se cítili jisti, že nebudou Pánem zničeni.