SLOKA 56
dhvasta-māyā-guṇodarko
niruddha-karaṇāśayaḥ
nivartitākhilāhāra
āste sthāṇur ivācalaḥ
tasyāntarāyo maivābhūḥ
sannyastākhila-karmaṇaḥ
dhvasta—zničené; māyā-guṇa—kvality hmotné přírody; udarkaḥ—následky; niruddha—pozastavené; karaṇa-āśayaḥ—smysly a mysl; nivartita—zastavil; akhila—veškerou; āhāraḥ—potravu pro smysly; āste—sedí; sthāṇuḥ—nehnutě; iva—jako; acalaḥ—upnutý; tasya—jeho; antarāyaḥ—překážky; mā eva—nikdy takto; abhūḥ—bude; sannyasta—odřeknutí; akhila—všechny druhy; karmaṇaḥ—hmotné povinnosti.
Bude muset pozastavit veškeré činnosti smyslů, i zvenčí, a být netečný k vzájemnému působení smyslů, které je ovlivněné kvalitami hmotné přírody. Po odřeknutí všech hmotných povinností se bude muset nehybně ustálit nade všemi zdroji překážek v cestě.
Dhṛtarāṣṭra dosáhl jógovým procesem stádia negace všech hmotných reakcí. Hmotné kvality přírody působí tak, že strhávají svoji oběť k nekonečným touhám po hmotném požitku, ale tomuto nepravému požitku lze pomocí yogy uniknout. Každý smysl neustále hledá svoji potravu a podmíněná duše je proto cílem útoků ze všech stran a nedokáže se soustředit v žádném snažení. Nārada poradil Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi, aby nerozptyloval svého strýce tím, že by se ho pokoušel přivést zpátky domů. Překonal nyní přitažlivost všeho hmotného. Hmotné kvality přírody (guṇy) jednají určitým způsobem, ale nad nimi je duchovní kvalita, která je absolutní. Nirguṇa znamená bez reakcí. Duchovní kvalita a její účinky jsou totožné; proto se od svých hmotných protějšků rozlišuje slovem nirguṇa. Jakmile se někomu podaří úplně zastavit působení hmotných kvalit přírody, je mu dovolen přístup do duchovní oblasti, a činnost, kterou modelují duchovní kvality, se nazývá oddaná služba neboli bhakti. Bhakti je tedy nirguṇa dosažená přímým stykem s Absolutním.