SLOKA 22-23
rājaṁs tvayānupṛṣṭānāṁ
suhṛdāṁ naḥ suhṛt-pure
vipra-śāpa-vimūḍhānāṁ
nighnatāṁ muṣṭibhir mithaḥ
vāruṇīṁ madirāṁ pītvā
madonmathita-cetasām
ajānatām ivānyonyaṁ
catuḥ-pañcāvaśeṣitāḥ
rājan—ó králi; tvayā—od tebe; anupṛṣṭānām—jak ses ptal; suhṛdām — na přátele a příbuzné; naḥ—naše; suhṛt-pure—ve městě Dvārace; vipra — brāhmaṇové; śāpa—jejich kletbou; vimūḍhānām—oblouzněných; nighnatām—zabitých; muṣṭibhiḥ—s klacky; mithaḥ—mezi sebou; vāruṇīm — zkvašené rýže; madirām—víno; pītvā—vypili; mada-unmathita—opojení; cetasām—v takovém rozpoložení mysli; ajānatām—nerozeznávajících; iva—jako; anyonyam—se navzájem; catuḥ—čtyři; pañca—pět; avaśeṣitāḥ—nyní zbývá.
Ó králi, ptal ses mě na naše přátele a příbuzné ve městě Dvārace. Všichni byli prokleti brāhmaṇy a následkem toho se opili vínem ze zkvašené rýže a bojovali mezi sebou s tyčemi nepoznávajíce jeden druhého. Teď jsou kromě čtyř nebo pěti všichni mrtví.