SLOKA 24
prāyeṇaitad bhagavata
īśvarasya viceṣṭitam
mitho nighnanti bhūtāni
bhāvayanti ca yan mithaḥ
prāyeṇa etat—je to vlastně dílem; bhagavataḥ—Osobnosti Božství; īśvarasya—Pána; viceṣṭitam—Jeho vůlí; mithaḥ—jeden druhého; nighnanti—zabíjejí; bhūtāni—živé bytosti; bhāvayanti—a také chrání; ca—také; yat—koho; mithaḥ—jeden druhého.
Je to vlastně všechno dílem svrchované vůle Pána, Osobnosti Božství, že se lidé někdy navzájem zabíjejí a jindy se navzájem chrání.
Podle antropologů existuje v přírodě zákon boje o existenci a přežije ten nejsilnější. Nevědí však, že nad přírodním zákonem je svrchované řízení Nejvyšší Osobnosti Božství. V Bhagavad-gītě je potvrzeno, že zákon přírody působí podle pokynů Pána. Proto vždy, když je na světě mír, musíme vědět, že to je díky dobré vůli Pána a kdykoliv na světě bouří nepokoje, je to také díky svrchované vůli Pána. Ani stéblo trávy se nepohne bez vůle Pána. Proto vždy, když lidé porušují Boží zákony, dochází k válkám mezi lidmi i národy. Nejjistější cestou k míru tedy je sladit vše se zavedenými zákony Pána. Tím zákonem je, že vše co děláme, vše co jíme, vše co obětujeme a vše co dáváme jako milodar, musíme činit pro uspokojení Pána. Nikdo nemá dělat nic, jíst nic, obětovat nic a nedávat žádné milodary proti vůli Pána. Rozvaha je ozdobou udatnosti a člověk se musí naučit rozlišovat mezi jednáním, které může potěšit Pána a jednáním, které Ho nepotěší. Každý čin je tedy posuzován podle toho, zdali přinese potěšení Pánu. Nezbývá žádný prostor pro osobní rozmary; jediným vodítkem je pro nás potěšení Pána. Takový čin se nazývá yogaḥ karmasu kauśalam neboli činnost ve spojení s Nejvyšším Pánem. To je umění dokonalého jednání.