SLOKA 30
gītaṁ bhagavatā jñānaṁ
yat tat saṅgrāma-mūrdhani
kāla-karma-tamo-ruddhaṁ
punar adhyagamat prabhuḥ
gītam—poučený; bhagavatā—Osobností Božství; jñānam—transcendentální poznání; yat—které; tat—to; saṅgrāma-mūrdhani—uprostřed bitvy; kāla-karma—čas a činy; tamaḥ-ruddham—zahalen takovou temnotou; punaḥ adhyagamat—znovu je oživil; prabhuḥ—pán svých smyslů.
Zdálo se, že kvůli zábavám a činnostem Pána, a kvůli Jeho nepřítomnosti, Arjuna zapomněl na pokyny, které obdržel od Osobnosti Božství. Ve skutečnosti tomu tak ale nebylo a on se znovu stal pánem svých smyslů.
Podmíněná duše je zahalená silou věčného času do svých plodonosných činností. Když ale Nejvyšší Pán sestupuje na Zemi, neovlivňuje ho kāla neboli hmotné pojetí minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Činnosti Pána jsou věčné a jsou to projevy Jeho vnitřní síly ātma-māyi. Všechny zábavy nebo činnosti Pána jsou svojí podstatou duchovní, ale nezasvěcenému člověku se zdají být na stejné úrovni jako hmotné činnosti. Vypadalo to, jako že Arjuna a Pán bojují na Kurukṣetře stejně jako jejich protivníci, ale ve skutečnosti Pán plnil Své poslání inkarnace a sdružoval se se Svým věčným přítelem Arjunou. Takové zdánlivě hmotné činnosti proto nevyvedly Arjunu z jeho transcendentálního postavení, ale naopak oživily jeho vědomí o písních Pána, které Pán Osobně zpíval. Toto oživení vědomí zaručuje Pán v Bhagavad-gītě (18.65) následujícími slovy:
man-manā bhava mad-bhakto
mad-yājī māṁ namaskuru
mām evaiṣyasi satyaṁ te
pratijāne priyo 'si me
Člověk by měl neustále myslet na Pána a neměl by na Něj nikdy zapomenout. Měl by se stát Jeho oddaným a skládat Mu poklony. Žije-li tímto způsobem, dostane bezpochyby od Pána požehnání a získá útočiště u Jeho lotosových nohou. O této věčné pravdě není třeba pochybovat. Jelikož Arjuna byl důvěrným přítelem Pána, bylo mu vyjeveno toto tajemství.
Arjuna nikterak netoužil po boji proti svým příbuzným, ale bojoval v zájmu Pánova poslání. Byl vždy zaměstnaný pouze tím, že plnil Jeho misi, a proto po odchodu Pána zůstal v tomtéž transcendentálním postavení, přestože se zdálo, že zapomněl všechny pokyny Bhagavad-gīty. Měli bychom tedy sladit činnosti svého života s posláním Pána a když to učiníme, zaručí nám to, že se vrátíme zpátky domů, zpátky k Bohu. To je nejvyšší dokonalostí života.