SLOKA 32
niśamya bhagavan-mārgaṁ
saṁsthāṁ yadu-kulasya ca
svaḥ-pathāya matiṁ cakre
nibhṛtātmā yudhiṣṭhiraḥ
niśamya—uvažující; bhagavat—týkající se Pána; mārgam—cesty Jeho příchodů a odchodů; saṁsthām—konec; yadu-kulasya—dynastie krále Yadua; ca—také; svaḥ—sídlo Pána; pathāya—na cestu; matim—touha; cakre—věnoval pozornost; nibhṛta-ātmā—opuštěný a sám; yudhiṣṭhiraḥ—král Yudhiṣṭhira.
Když Mahārāja Yudhiṣṭhira slyšel o tom, že Pán Kṛṣṇa se vrátil do Svého sídla, a když pochopil, že skončilo pozemské zjevení yaduovské dynastie, rozhodl se k návratu zpátky domů, zpátky k Bohu.
Mahārāja Yudhiṣṭhira obrátil rovněž svoji pozornost k pokynům Bhagavad-gīty, když uslyšel o Pánově odchodu z očí pozemských lidí. Začal uvažovat o způsobech Pánových příchodů a odchodů. Poslání odchodu a příchodu Pána ve světě smrtelníků závisí zcela na Jeho svrchované vůli. K Jeho příchodu či odchodu Ho nenutí žádná vyšší energie, jak tomu je v případě živých bytostí, které k příchodům a odchodům nutí přírodní zákony. Kdykoliv si to Pán přeje, může se zjevit odkudkoliv a kdekoliv, aniž by tím narušil Svůj příchod a odchod na nějakém jiném místě. Je jako slunce. Slunce se na určitém místě objevuje a mizí podle svého vlastního plánu, a nijak to nenarušuje jeho přítomnost na jiných místech. Slunce se objevuje ráno v Indii, aniž by mizelo ze západní polokoule. Je vždy přítomné po celé sluneční soustavě, ale zdánlivě se na určitém místě ráno objevuje a večer zase v pevně daný čas mizí. Časová omezení tedy ani u slunce nemají žádný význam, natož pak u Nejvyššího Pána, který je stvořitelem a vládcem slunce. V Bhagavad-gītě je proto řečeno, že každý, kdo skutečně chápe transcendentální příchod a odchod Pána Jeho nepochopitelnou energií, je osvobozen ze zákonů rození a smrti a dostane se do věčného duchovního nebe, kde se nacházejí vaikuṇṭhské planety. Tam mohou tyto osvobozené osoby žít věčně bez bolestí způsobených rozením, smrtí, stářím a nemocí. Pán a ti, kteří jsou věčně zaměstnáni v transcendentální láskyplné službě Jemu, jsou v duchovním nebi věčně mladí, protože tam neexistuje stáří a nemoc a neexistuje tam smrt. Jelikož tam není smrt, není tam ani zrození. Závěr tedy je, že když v pravdě poznáme tajemství Pánova příchodu a odchodu, můžeme dosáhnout dokonalé úrovně věčného života. Mahārāja Yudhiṣṭhira tedy rovněž začal uvažovat o návratu zpátky k Bohu. Pán se zjevuje na Zemi nebo na jakékoliv jiné planetě smrtelníků spolu se Svými společníky, kteří s Ním žijí věčně, a členové yaduovské rodiny, kteří doplňovali Pánovy zábavy, nejsou nikdo jiný než Jeho věční společníci, a stejně tak i Mahārāja Yudhiṣṭhira a jeho bratři, matka a ostatní. Jelikož příchod a odchod Pána a Jeho věčných společníků jsou transcendentální, nesmíme se nechat zmást jejich vnějšími rysy.