SLOKA 9
mandasya manda-prajñasya
vayo mandāyuṣaś ca vai
nidrayā hriyate naktaṁ
divā ca vyartha-karmabhiḥ
mandasya—líné; manda—ubohé; prajñasya—inteligence; vayaḥ—věk; manda—krátký; āyuṣaḥ—délky života; ca—a; vai—přesně; nidrayā — spánkem; hriyate—stráví; naktam—noc; divā—den; ca—také; vyartha — k ničemu; karmabhiḥ—činnostmi.
Líné lidské bytosti s ubohou inteligencí a krátkým životem tráví noc spánkem, a den vykonáváním činností, které jsou k ničemu.
Méně inteligentní lidé neznají skutečnou hodnotu lidské životní podoby. Lidská podoba je zvláštním darem, který hmotná příroda uděluje živé bytosti v průběhu přísného vnucování svých bolestivých zákonů. Je příležitostí dosáhnout nejvyššího požehnání života, totiž toho, že se vyprostíme ze zapletení opakovaného zrození a smrti. Inteligentní lidé se o tento důležitý dar dobře starají tím, že se horlivě snaží vyprostit z tohoto zapletení. Ale méně inteligentní osoby jsou líné a nejsou schopné ocenit dar lidského těla a dosáhnout osvobození z hmotného otroctví. Více se zajímají o takzvaný hospodářský rozvoj a celý život velice těžce pracují pouze pro smyslový požitek pomíjivého těla. Smyslový požitek dopřávají zákony přírody i nižším zvířatům a lidské bytosti je rovněž předurčeno jisté množství smyslového požitku podle jejího minulého či současného života. Každý by se však měl rozhodně pokusit pochopit, že smyslový požitek není konečným cílem lidského života. Zde je řečeno, že během dne člověk pracuje “k ničemu”, neboť jeho cílem není nic jiného než smyslový požitek. Jak je práce lidských bytostí k ničemu, můžeme zvláště vidět ve velkých a průmyslových městech. Lidská energie vyrábí tolik věcí, ale všechny jsou určeny pro smyslový požitek a ne pro vyproštění se z hmotného otroctví. A po těžké celodenní práci unavený člověk v noci buď spí nebo se věnuje sexuálnímu životu. To je program materialistického civilizovaného života pro méně inteligentní lidi. Proto jsou zde označeni jako líní, nešťastní a žijící jen krátce.