SLOKA 16
rājño hi paramo dharmaḥ
sva-dharma-sthānupālanam
śāsato ’nyān yathā-śāstram
anāpady utpathān iha
rājñaḥ—krále nebo panovníka; hi—jistě; paramaḥ—svrchovaná; dharmaḥ—předepsaná povinnost; sva-dharma-stha—ten, kdo je věrný svým předepsaným povinnostem; anupālanam—neustálé poskytování ochrany; śāsataḥ—za vlády; anyān—jiní; yathā—podle; śāstram—pravidel písem; anāpadi—bez nebezpečí; utpathān—osoby, které odbočují; iha—skutečně.
Svrchovanou povinností vladaře je poskytovat veškerou ochranu těm, kteří poslouchají zákon, a přísně trestat ty, kteří neplní nařízení písem v běžných dobách, kdy nehrozí žádné nebezpečí.
V písmech je zmínka o āpad-dharmě neboli o povinnostech v dobách výjimečného stavu. Říká se, že velký mudrc Viśvāmitra se kdysi musel živit v nějaké nouzové situaci masem psů. V případě nebezpečí a nouze je možné jíst maso různých zvířat, ale to ještě neznamená, že se mají zřizovat jatka zásobující pojídače masa a že tento systém má být schválený státem. Za normálních okolností se nikdo nemá živit masem pouze pro uspokojení svého jazyka. Pokud to někdo udělá, král či panovník ho má za tento hrubý požitek okamžitě potrestat.
Existují určité příkazy písem pro různé osoby zaměstnané plněním různých povinností, a ten, kdo tyto příkazy dodržuje, se nazývá sva-dharma-stha neboli člověk věrný svým předepsaným povinnostem. Bhagavad-gītā (18.48) radí, že nikdo se nemá vyhýbat svým předepsaným povinnostem, ani když je nedokáže vykonávat bezchybně. Tuto sva-dharmu lze porušit v případě nebezpečí pod tlakem výjimečných okolností, ale nesmí se porušovat v běžných dobách. Panovník ve státě má dohlížet na to, aby následovník neměnil svoji sva-dharmu, ať už je jakákoliv, a má takovému člověku poskytnout veškerou ochranu. Kdo svoji sva-dharmu porušuje, zasluhuje podle śāster trest a povinností krále je dohlížet na to, aby každý přísně dodržoval povinnosti svého zaměstnání předepsané v písmech.