No edit permissions for Čeština

KAPITOLA SEDMNÁCTÁ

Trest a odplata Kalimu

SLOKA 1: Sūta Gosvāmī řekl: Když tam Mahārāja Parīkṣit přijel, viděl śūdru nižší kasty oblečeného jako krále, jak bije krávu a býka kyjem, jako kdyby nikomu nepatřili.

SLOKA 2: Býk byl bílý jako lotosový květ. Byl zděšený ze śūdry, který ho bil kyjem a měl takový strach, že stál jen na jedné noze, třásl se a močil.

SLOKA 3: Přestože kráva je prospěšná, protože od ní lze získat náboženské zásady, byla nyní ponechána ubohá a bez telete. Po nohou ji bil śūdra. Měla slzy v očích a byla zoufalá a slabá. Dychtila po nějaké trávě na poli.

SLOKA 4: Mahārāja Parīkṣit, vyzbrojen lukem a šípy a sedící na zlatě zdobeném voze, k němu (k śūdrovi) promluvil hlubokým hlasem, který zněl jako hrom.

SLOKA 5: Ó, kdo jsi? Vypadáš, že jsi silný, a přesto si dovoluješ zabíjet pod mou ochranou ty, kteří jsou bezmocní! Podle oděvu se vydáváš za božího člověka (za krále), ale tvé skutky se příčí zásadám dvojzrozených kṣatriyů.

SLOKA 6: Ty darebáku, odvažuješ se týrat nevinnou krávu proto, že nám Pán Kṛṣṇa a Arjuna, který nosí luk Gāṇḍīva, zmizeli z očí? Jelikož biješ nevinného tvora na odlehlém místě, jsi považován za zločince a zasluhuješ si být zabit.

SLOKA 7: Pak se Mahārāja Parīkṣit zeptal býka: Kdo jsi? Jsi býk bílý jako lotos nebo jsi polobůh? Ztratil jsi tři nohy a pohybuješ se jen na jedné. Jsi nějaký polobůh, který nám způsobuje smutek v podobě býka?

SLOKA 8: Poprvé tě teď vidím v království, které dobře chránily paže králů kuruovské dynastie, smutného a se slzami v očích. Na celé Zemi dodnes ještě nikdo nemusel bědovat nad nedbalostí králů.

SLOKA 9: Ó synu Surabhi, už nemusíš naříkat. Už se tohoto nízkého śūdry nemusíš bát. Ó matko krávo, dokud budu žít jako vládce a podmanitel všech závistivých lidí, nebudeš mít důvod k pláči. Čeká tě jen dobro a štěstí.

SLOKA 10-11: Ó ctnostný, královo dobré jméno, délka života a jeho dobré zrození zanikají, když lotři v jeho království jsou postrachem všech živých bytostí. Prvořadou povinností krále je zmírnit utrpení soužených. Proto musím zabít tohoto podlého člověka, protože se dopouští násilí na jiných živých bytostech.

SLOKA 12: Mahārāja Parīkṣit znovu a znovu oslovoval býka a tázal se ho: Ó synu Surabhi, kdo ti usekl tvé tři nohy? Ve státě králů, kteří jsou věrní zákonům Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, není nikdo tak nešťastný jako ty.

SLOKA 13: Ó býku, jsi neškodný a naprosto čestný; přeji ti proto jen dobro. Prozraď mi, prosím, kdo tě tak zmrzačil, neboť takový skutek kazí pověst synů Pṛthy.

SLOKA 14: Každý, kdo způsobuje utrpení neškodným živým bytostem, se mě všude na světě musí bát. Vždyť zkrocení nečestných ničemů automaticky prospívá nevinným.

SLOKA 15: Povýšenou živou bytost, která se dopouští takového přestupku, že mučí nevinné, osobně potrestám, i kdyby to byl obyvatel nebes s ozdobami a brněním.

SLOKA 16: Svrchovanou povinností vladaře je poskytovat veškerou ochranu těm, kteří poslouchají zákon, a přísně trestat ty, kteří neplní nařízení písem v běžných dobách, kdy nehrozí žádné nebezpečí.

SLOKA 17: Dharma, osobnost náboženství, řekl: Tvá slova jsou hodna člena pāṇḍuovské dynastie. Velká oddanost Pāṇḍuovců zaujala i Pána Kṛṣṇu, Osobnost Božství, do té míry, že jim sloužil jako jejich posel.

SLOKA 18: Ó největší mezi lidskými bytostmi, je velice nesnadné určit přímo toho viníka, který způsobil naše utrpení, protože jsme zmateni různými názory teoretických filozofů.

SLOKA 19: Někteří filozofové, kteří popírají veškerou dualitu, prohlašují, že příčinou štěstí a neštěstí živé bytosti je její vlastní já. Jiní říkají, že příčinou jsou nadpřirozené síly, a ještě jiní říkají, že příčinou jsou činnosti, zatímco hrubí materialisté tvrdí, že konečnou příčinou je příroda.

SLOKA 20: Existují také myslitelé, kteří věří, že nikdo nemůže zjistit příčinu neštěstí argumentací, poznat ji představivostí ani vyjádřit slovy. Ó mudrci mezi králi, posuď sám, a zamysli se nad vším se svojí vlastní inteligencí.

SLOKA 21: Sūta Gosvāmī řekl: Ó nejlepší mezi brāhmaṇy, když král Parīkṣit slyšel osobnost náboženství takto hovořit, byl plně spokojen a bez chyby nebo lítosti odpověděl.

SLOKA 22: Král řekl: Ó ty, jenž jsi v podobě býka! Znáš pravdu o náboženství a mluvíš podle zásady, že osud, který čeká pachatele bezbožných činů, čeká také toho, kdo na pachatele ukazuje. Nejsi nikdo jiný než osobnost náboženství.

SLOKA 23: Závěr tedy je, že Pánovy energie jsou nepředstavitelné. Nikdo je nemůže odhadnout mentální spekulací nebo slovním kejklířstvím.

SLOKA 24: Ve věku Satya (pravdivosti) jsi stál pevně na čtyřech nohách díky čtyřem zásadám, jimiž bylo odříkání, čistota, milostivost a pravdivost. Vypadá to však, že máš tři nohy zlomené působením bezbožnosti v podobě pýchy, chtíče po ženách a požívání omamných látek.

SLOKA 25: Nyní stojíš jen na jedné noze, kterou je tvoje pravdivost, a nějakým způsobem se vlečeš dál. Zosobněný spor (Kali), který vzkvétá lstivým jednáním, se však snaží zničit i tuto nohu.

SLOKA 26: Osobnost Božství a také další jistě snížili zátěž Země. Když byl Pán přítomný jako inkarnace, díky Jeho příznivým šlépějím bylo konáno vše dobré.

SLOKA 27: Nyní ona, ctnostná, nešťastně opuštěná Osobností Božství, naříká nad svou budoucností se slzami v očích, protože jí začínají vládnout a využívat lidé nižší třídy, kteří se vydávají za vladaře.

SLOKA 28: Mahārāja Parīkṣit, který mohl sám bojovat proti tisícům nepřátel, takto uklidnil osobnost náboženství a Zemi. Pak pozdvihl svůj ostrý meč, aby zabil osobnost Kaliho, který je příčinou veškeré bezbožnosti.

SLOKA 29: Když Kali pochopil, že se ho král chystá zabít, ihned zahodil královský šat a pod tlakem strachu se mu se skloněnou hlavou odevzdal.

SLOKA 30: Mahārāja Parīkṣit, který byl způsobilý přijímat odevzdané a který byl hoden opěvování ve světových dějinách, nezabil odevzdaného a pokleslého Kaliho, ale soucitně se usmál, protože byl vlídný k ubohým.

SLOKA 31: Král pravil: Zdědili jsme slávu Arjuny, proto když se nám odevzdáváš se sepjatýma rukama, nemusíš se bát o svůj život. Nemůžeš však zůstat v mém království, protože jsi přítelem bezbožnosti.

SLOKA 32: Pokud se osobnosti Kaliho, bezbožnosti, dovolí jednat jako bohočlověk neboli panovník, budou se jistě šířit zásady bezbožnosti jako je chamtivost, faleš, lupičství, nezdvořilost, věrolomnost, neštěstí, podvádění, hádky a domýšlivost.

SLOKA 33: Proto si, ó příteli bezbožnosti, nezasluhuješ zůstat na místě, kde odborníci vykonávají pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství oběti, které jsou v souladu s pravdou a náboženskými zásadami.

SLOKA 34: Při všech obětních obřadech, i když je někdy uctíván polobůh, je uctíván Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, protože On je Nadduší každého a existuje uvnitř i vně jako vzduch. Je to On, kdo ve skutečnosti uděluje dobro všem uctívatelům.

SLOKA 35: Śrī Sūta Gosvāmī řekl: Osobnost Kaliho se po tomto rozkazu Mahārāje Parīkṣita začala třást strachy. Když Kali před sebou viděl krále jako Yamarāje, připraveného, že ho zabije, promluvil ke všem následovně.

SLOKA 36: Vaše Veličenstvo, všude, kde budu žít podle vašeho rozkazu, uvidím jen vás s lukem a šípy, kamkoliv se podívám.

SLOKA 37: Proto prosím, ó vůdče všech ochránců náboženství, stanovte pro mne nějaké místo, kde bych mohl trvale žít pod ochranou vaší vlády.

SLOKA 38: Sūta Gosvāmī řekl: Mahārāja Parīkṣit dal na jeho žádost osobnosti Kaliho svolení pobývat na místech, kde se provozuje hazard, pití, prostituce a porážení zvířat.

SLOKA 39: Kali žádal o něco víc, a na jeho prosbu mu král dal svolení žít tam, kde je zlato, protože jakmile je někde zlato, je tam i faleš, požívání omamných látek, chtíč, závist a nepřátelství.

SLOKA 40: Osobnosti Kaliho tak bylo nařízením Mahārāje Parīkṣita, syna Uttary, dovoleno žít na těchto pěti místech.

SLOKA 41: Proto nikdo, kdo touží po pokrokovém blahu, zvláště králové, religionisté, vůdčí představitelé, brāhmaṇové a sannyāsīni, by neměl nikdy přijít do styku s výše uvedenými čtyřmi zásadami bezbožnosti.

SLOKA 42: Poté král znovu obnovil ztracené nohy osobnosti náboženství (býka) a povzbudivými činnostmi dostatečně zlepšil podmínky Země.

SLOKA 43-44: Štěstím obdařený panovník Mahārāja Parīkṣit, kterému svěřil království Hastināpuru Mahārāja Yudhiṣṭhira, když si přál odejít do lesa, nyní vládne světu s velkým úspěchem, neboť ho oslavují skutky králů kuruovské dynastie.

SLOKA 45: Mahārāja Parīkṣit, syn Abhimanyua, je tak zkušený vladař, že díky jeho dobré vládě a záštitě můžete nyní vykonávat takovouto oběť.

« Previous Next »