SLOKA 25
idānīṁ dharma pādas te
satyaṁ nirvartayed yataḥ
taṁ jighṛkṣaty adharmo ’yam
anṛtenaidhitaḥ kaliḥ
idānīm—v této chvíli; dharma—ó osobnosti náboženství; pādaḥ—noha; te—tvoje; satyam—pravdivost; nirvartayet—nějakým způsobem se vlečeš; yataḥ—čímž; tam—ta; jighṛkṣati—snažící se zničit; adharmaḥ — osobnost bezbožnosti; ayam—tato; anṛtena—lstivým jednáním; edhitaḥ — vzkvétající; kaliḥ—zosobněný spor.
Nyní stojíš jen na jedné noze, kterou je tvoje pravdivost, a nějakým způsobem se vlečeš dál. Zosobněný spor (Kali), který vzkvétá lstivým jednáním, se však snaží zničit i tuto nohu.
Zásady náboženství nestojí na nějakých dogmatech nebo lidmi vymyšlených formulích, ale stojí na čtyřech hlavních usměrňujících pravidlech: odříkání, čistotě, milostivosti a pravdivosti. Všechny lidi je třeba učit dodržovat tyto zásady už od dětství. Odříkání znamená dobrovolně přijímat věci, které možná nejsou příliš pohodlné pro tělo, ale vedou k duchovní realizaci, jako například půst. Půst dvakrát nebo čtyřikrát za měsíc je odříkáním, jaké lze dobrovolně vykonávat, ale pouze pro duchovní realizaci a nikoliv z politických nebo nějakých jiných důvodů. Půst, který neslouží seberealizaci, ale nějakým jiným účelům, je v Bhagavad-gītě (17.5-6) zavržen. Čistota je nezbytná pro mysl i pro tělo. Pouze tělesná čistota může do určité míry pomoci, ale nutná je také čistota mysli, a té lze dosáhnout oslavováním Nejvyššího Pána. Nikdo nemůže odstranit prach nahromaděný v mysli, aniž by oslavoval Nejvyššího Pána. Bezbožná civilizace nemůže očistit mysl, protože nemá žádnou představu o Bohu, a z tohoto jednoduchého důvodu nemohou mít lidé v takové civilizaci žádné dobré kvalifikace, byť mohou být dobře zaopatřeni po hmotné stránce. Každý čin musíme posuzovat podle jeho výsledku. Výsledkem lidské civilizace ve věku Kali je nespokojenost, takže každý chce získat klid mysli. Tento klid mysli byl ve věku Satya zcela samozřejmý díky existenci výše uvedených vlastností lidských bytostí. Těchto vlastností postupně ubývá: v Tretā-yuze se jejich počet snížil na tři čtvrtiny, ve Dvāpara-yuze na polovinu a v tomto věku Kali na jednu čtvrtinu, a i ta se postupně snižuje s rozmachem nepravdivosti. Pýcha, ať už umělá či skutečná, ničí výsledky odříkání; přílišná záliba v ženské společnosti ničí čistotu; velká závislost na omamných látkách ničí milostivost a mnoho lživé propagandy ničí pravdivost. Obroda bhāgavata-dharmy tedy může zachránit lidskou civilizaci, které hrozí, že podlehne zlu všeho druhu.