SLOKA 36
kalir uvāca
yatra kva vātha vatsyāmi
sārva-bhauma tavājñayā
lakṣaye tatra tatrāpi
tvām ātteṣu-śarāsanam
kaliḥ uvāca—Kali řekl; yatra—kdekoliv; kva—všude; vā—buďto; atha—tam; vatsyāmi—budu pobývat; sārva-bhauma—ó pane (neboli králi) Země; tava—tvým; ājñayā—nařízením; lakṣaye—vidím; tatra tatra—tam všude; api—také; tvām—Vaše Veličenstvo; ātta—vyzbrojen; iṣu—šípy; śarāsanam—lukem.
Vaše Veličenstvo, všude, kde budu žít podle vašeho rozkazu, uvidím jen vás s lukem a šípy, kamkoliv se podívám.
Kali chápal, že Mahārāja Parīkṣit byl králem všech zemí po celém světě, a proto na všech místech, kde by žil, by se musel setkat se stejným postojem krále. Kaliho údělem bylo páchat zlo a údělem Mahārāje Parīkṣita bylo potlačovat všechny zloduchy, zvláště osobnost Kaliho. Pro Kaliho tedy bylo lepší, aby ho král ihned na místě zabil, než aby ho zabíjel někde jinde. Byl nakonec duší, která se odevzdala králi, a král měl tedy vykonat všechno potřebné.