SLOKA 26
pratiruddhendriya-prāṇa-
mano-buddhim upāratam
sthāna-trayāt paraṁ prāptaṁ
brahma-bhūtam avikriyam
pratiruddha—staženy; indriya—smyslové orgány; prāṇa—vzduch dýchání; manaḥ—mysl; buddhim—inteligence; upāratam—nečinné; sthāna—místa; trayāt—ze tří; param—transcendentální; prāptam—dosáhl; brahma-bhūtam—kvalitativně stejný se Svrchovaným Absolutnem; avikriyam—neovlivněný.
Smyslové orgány muniho, jeho dech, mysl a inteligence byly staženy od hmotných činností a nacházel se v tranzu mimo tři stavy (bdělost, snění a bezvědomí). Dosáhl transcendentálního postavení kvalitativní rovnosti se Svrchovaným Absolutnem.
Ukazuje se, že muni, do jehož poustevny král přišel, byl v jógovém tranzu. Transcendentálního postavení lze dosáhnout třemi procesy, totiž procesem jñāny neboli teoretického poznání transcendence, procesem yogy neboli skutečnou realizací tranzu prostřednictvím manipulace s fyziologickými a psychologickými činnostmi těla a procesem nejvíce uznávaným, procesem bhakti-yogy neboli zaměstnáním smyslů v oddané službě Pánu. V Bhagavad-gītě můžeme rovněž nalézt informace o postupném vývoji vnímání od hmoty k živé bytosti. Naše hmotná mysl a tělo se vyvíjejí z živé bytosti, z duše, a pod vlivem tří kvalit hmoty zapomínáme na svou skutečnou totožnost. Proces jñāny se zabývá teoretickou spekulací o realitě duše, ale bhakti-yoga skutečně zaměstnává duši v činnosti. Vnímání hmoty je povýšeno na jemnější úroveň smyslů. Smysly jsou povýšeny k jemnější mysli, potom k dýchacím činnostem a postupně k inteligenci. Nad inteligencí je realizována živá duše, prostřednictvím mechanických činností systému yogy neboli praktikováním meditace při současném stažení smyslů, usměrnění dechového systému a použití inteligence k povýšení se do transcendentálního postavení. Tento tranz zastavuje všechny hmotné činnosti těla. Král viděl muniho v tomto postavení. Viděl ho také následovně.