SLOKA 46
dharma-pālo nara-patiḥ
sa tu samrāḍ bṛhac-chravāḥ
sākṣān mahā-bhāgavato
rājarṣir haya-medhayāṭ
kṣut-tṛṭ-śrama-yuto dīno
naivāsmac chāpam arhati
dharma-pālaḥ—ochránce náboženství; nara-patiḥ—král; saḥ—on; tu—ale; samrāṭ—vladař; bṛhat—vysoce; śravāḥ—oslavovaný; sākṣāt—přímo; mahā-bhāgavataḥ—prvotřídní oddaný Pána; rāja-ṛṣiḥ—světec mezi králi; haya-medhayāṭ—ten, který vykonal velké oběti koně; kṣut—hlad; tṛṭ—žízeň; śrama-yutaḥ—unavený a vyčerpaný; dīnaḥ—postižený; na — nikdy; eva—takto; asmat—námi; śāpam—kletbu; arhati—zasluhuje.
Císař Parīkṣit je zbožný král. Je vysoce oslavován a je prvotřídním oddaným Osobnosti Božství. Je světcem mezi králi a mnohokrát vykonal oběť koně. Když je takový král unavený a vyčerpaný a postižený hladem a žízní, vůbec si nezasluhuje, aby byl proklet.
Poté, co mudrc Śamīka vysvětlil obecné zákony, vztahující se na postavení krále, a potvrdil, že král nemůže učinit nic špatného a proto nesmí být odsuzován, chtěl říci něco výhradně o králi Parīkṣitovi. Zvláštní kvalifikace Mahārāje Parīkṣita shrnul v tomto verši. Tento král, přestože byl počítán pouze za krále, byl oslavovaný jako vládce náboženských zásad královského řádu. Povinnosti všech kast a řádů společnosti jsou popsány v śāstrách a charakter Mahārāje Parīkṣita zdobily vlastnosti kṣatriyi, uvedené v Bhagavad-gītě (18.43). Byl také velkým oddaným Pána a seberealizovanou duší. Proklít takového krále, když byl unavený a vyčerpaný hladem a žízní, nebylo vůbec vhodné. Śamīka Ṛṣi tedy přiznal, že Mahārāja Parīkṣit byl proklet ze všech hledisek nespravedlivě. Přestože všichni brāhmaṇové byli daleko od místa, kde se to stalo, nezralé jednání bráhmanského chlapce způsobilo změnu situace na celém světě. Ṛṣi Śamīka, brāhmaṇa, na sebe tedy vzal zodpovědnost za všechnu degradaci dobrých řádů světa.