SLOKA 21
sarve vayaṁ tāvad ihāsmahe ’tha
kalevaraṁ yāvad asau vihāya
lokaṁ paraṁ virajaskaṁ viśokaṁ
yāsyaty ayaṁ bhāgavata-pradhānaḥ
sarve—všichni; vayam—z nás; tāvat—dokud; iha—na tomto místě; āsmahe—zůstaneme; atha—načež; kalevaram—tělo; yāvat—do té doby; asau—král; vihāya—opustí; lokam—planeta; param—nejvyšší; virajaskam—zcela prostá světského znečištění; viśokam—zcela prostá veškerého nářku; yāsyati—vrací se; ayam—tento; bhāgavata—oddaný; pradhānaḥ—vůdčí.
Všichni zde budeme čekat do té doby, dokud se velký oddaný Pána, Mahārāja Parīkṣit, nevrátí na nejvyšší planetu, která je zcela prostá všeho světského znečištění a veškerého nářku.
Za hranicemi hmotného stvoření, které se přirovnává k mraku na obloze, se nachází paravyoma neboli duchovní nebe, plné planet zvaných Vaikuṇṭhy. Tyto vaikuṇṭhské planety mají také různá jména: Puruṣottamaloka, Acyutaloka, Trivikramaloka, Hṛṣīkeśaloka, Keśavaloka, Aniruddhaloka, Mādhavaloka, Pradyumnaloka, Saṅkarṣaṇaloka, Śrīdharaloka, Vāsudevaloka, Ayodhyāloka, Dvārakāloka a mnoho miliónů dalších duchovních lok, na nichž vládne Osobnost Božství, a všechny živé bytosti jsou tam osvobozené duše s duchovními těly, která jsou stejně dobrá jako je tělo Pána. Neexistuje tam hmotné znečištění; vše je tam duchovní, a proto tam objektivně není proč naříkat. Obyvatelé jsou plní transcendentální blaženosti a neznají zrození, smrt, stáří a nemoc. A mezi všemi výše uvedenými Vaikuṇṭhalokami existuje jedna nejvyšší loka, která se nazývá Goloka Vṛndāvana a je sídlem Pána Śrī Kṛṣṇy a Jeho zvláštních společníků. Mahārājovi Parīkṣitovi bylo předurčeno dosáhnout právě této loky a shromáždění velcí ṛṣiové to předpověděli. Rozmlouvali mezi sebou o velkém odchodu velkého krále a chtěli ho vidět až do jeho posledního okamžiku, protože už nikdy takového velkého oddaného Pána neuvidí. Když velký oddaný Pána odchází, není nad čím naříkat, protože oddanému je předurčeno, že vstoupí do království Boha. Je však rozhodně smutné, že nám takový velký oddaný odchází z očí, a máme plné právo naříkat. Stejně jako je vzácné vidět našima současnýma očima Pána, tak je vzácné vidět velké oddané. Velcí ṛṣiové se proto správně rozhodli, že zůstanou na místě až do posledního okamžiku.