SLOKA 26
taṁ dvyaṣṭa-varṣaṁ su-kumāra-pāda-
karoru-bāhv-aṁsa-kapola-gātram
cārv-āyatākṣonnasa-tulya-karṇa-
subhrv-ānanaṁ kambu-sujāta-kaṇṭham
tam—jemu; dvi-aṣṭa—šestnáct; varṣam—let; su-kumāra—jemné; pāda—nohy; kara—ruce; ūru—stehna; bāhu—paže; aṁsa—ramena; kapola—čelo; gātram—tělo; cāru—krásné; āyata—široké; akṣa—oči; unnasa—vysoký nos; tulya—podobné; karṇa—uši; subhru—pěkné obočí; ānanam—tvář; kambu—lastura; sujāta—pěkně stavěný; kaṇṭham—krk.
Tomuto synovi Vyāsadeva bylo pouhých šestnáct let. Jeho nohy, ruce, stehna, paže, ramena, čelo a všechny další části jeho těla byly jemně tvarované. Jeho oči byly nádherně široké a jeho nos a uši vysoce zdvižené. Měl velice přitažlivou tvář a jeho krk byl dobře stavěný a nádherný jako lastura.
Při popisování úctyhodné osobnosti se začíná u nohou a tento systém je ctěn i zde v případě Śukadeva Gosvāmīho. Byl starý pouhých šestnáct let. Úcty se člověku dostává za to, čeho dosáhne, a ne za pokročilý věk. Někdo může být starší svojí zkušeností a ne věkem. Śrī Śukadeva Gosvāmī, který je zde označen jako syn Vyāsadeva, byl svým poznáním zkušenější než všichni mudrci, kteří tam byli přítomni, přestože byl pouze šestnáct let starý.