SLOKA 12
tac chraddadhānā munayo
jñāna-vairāgya-yuktayā
paśyanty ātmani cātmānaṁ
bhaktyā śruta-gṛhītayā
tat—to; śraddadhānāḥ—ten, kdo vážně hledá; munayaḥ—mudrci; jñāna—poznání; vairāgya—odpoutání; yuktayā—opatřen; paśyanti—vidí; ātmani—ve svém nitru; ca—a; ātmānam—Paramātmā; bhaktyā—v oddané službě; śruta—Vedy; gṛhītayā—správně přijaté.
Tuto Absolutní Pravdu realizují upřímně hledající studenti či mudrci s tak vypěstovaným poznáním a odpoutaností, že prokazují oddanou službu v souladu s tím, co slyšeli z Vedānta-śruti.
Prokazováním oddané služby Pánu, Osobnosti Božství Vāsudevovi, který je plně projevenou Absolutní Pravdou, můžeme dosáhnout dokonalé realizace Absolutní Pravdy. Brahman je Jeho transcendentální září a Paramātmā je Jeho částečným zastoupením. Realizace Brahmanu či Paramātmy jsou tedy pouze neúplnými realizacemi Absolutní Pravdy. Existují čtyři různé druhy lidí — karmī, jñānīové, yogīni a oddaní. Karmī jsou materialisticky, a zbylé tři skupiny transcendentálně založení lidé. Prvotřídní transcendentalisté jsou bezesporu oddaní, kteří realizovali Nejvyšší Osobnost. Transcendentalisté druhého stupně jsou ti, kteří dokázali alespoň částečně realizovat úplnou část absolutní osobnosti, zatímco transcendentalisté třetího stupně dokázali stěží realizovat duchovní podstatu absolutní osoby. Bhagavad-gītā i jiná védská písma praví, že Nejvyšší Osobnost můžeme realizovat jedině oddanou službou, která pevně stojí na úplném poznání a odpoutanosti od hmotné společnosti. O skutečnosti, že oddanou službu doprovází poznání a odpoutání od hmotné společnosti, jsme se již zmínili. Protože realizace Brahmanu a Paramātmy jsou neúplnými realizacemi Absolutní Pravdy, jsou metody, které k těmto realizacím vedou — cesta jñāny a yogy — rovněž neúplné a nedokonalé. Oddaná služba založená na dokonalém poznání a na odpoutání se od hmotných styků a upevněná poslechem Vedānta-śruti je jediná dokonalá metoda, která zaručuje svědomitému a zvídavému studentovi úplnou realizaci Absolutní Pravdy. Oddaná služba není v žádném případě určena pro nějaké méně vzdělané transcendentalisty. Oddaní se rozdělují do tří tříd. Oddaný třetí třídy je začátečníkem. Nemá poznání a není odpoután od hmotné společnosti. Protože se většinou soustředí jen na počáteční stádium — uctívání Božstev v chrámu — nazývá se také materialistickým oddaným. Materialistický oddaný dává namísto duchovního prospěchu přednost hmotnému zisku. Měl by se tedy rozhodně co nejrychleji z tohoto stádia materialistické oddanosti povýšit do postavení oddaného druhé třídy. Ten rozděluje své okolí podle zásad oddanosti na čtyři kategorie—na Osobnost Božství, a pak oddané, nevědomé a závistivé. Člověk by se měl ucházet alespoň o takovéto postavení oddaného druhé třídy. Jen tehdy budeme způsobilí poznat Absolutní Pravdu.
Oddaný třetí třídy musí dostat o oddané službě patřičné poučení z autorizovaných zdrojů — od Bhāgavatů. Prvním Bhāgavatou je autorizovaný oddaný a druhým je Bhāgavatam — poselství Boha. Oddaný třetí třídy se musí obrátit na seberealizovaného oddaného a být jím patřičně vyškolen v oddané službě. Takový oddaný však není profesionál a s učením Bhāgavatamu neobchoduje. Musí být opravdovým zástupcem Śukadeva Gosvāmīho jako byl Sūta Gosvāmī. Musí lidem kázat rozvoj oddané služby a tak přispívat k všestrannému blahu všech. Začínající oddaný nemá velkou touhu naslouchat autoritám. Takový člověk naslouchání jen předstírá a poslouchá jen vypravěče, kteří uspokojují jeho smysly. Poslech a přednes takového druhu jsou úplně bezcenným, ba i závadným počínáním, jakého bychom se měli vyvarovat. Posvátná učení Boha v Bhagavad-gītě a Śrīmad-Bhāgavatamu jsou zajisté transcendentální. Přesto je nutné vyvarovat se tomu, abychom jim naslouchali od profesionálních recitátorů, kteří je znehodnotí stejně jako had mléko, když se ho dotkne svým jedovatým jazykem.
Upřímný oddaný se musí pro svůj pokrok věnovat poslechu védských textů jako jsou Upaniṣady, Vedānta a jiná díla předchozích autorit, Gosvāmīch. Pokud si tyto texty nevyslechne, nebude schopen opravdový pokrok učinit. Pouhé napodobování oddané služby bez vyslechnutí a následování pokynů těchto textů je jen ztrátou času a tím pádem vlastně zbytečným vyrušením na cestě k opravdové oddané službě. Takže dokud oddaná služba nestojí na zásadách autorit śruti, smṛti, purāṇ a pañcarātry, musíme takovéto nepovolané předvádění tzv. oddané služby okamžitě zavrhnout. Nezplnomocněného oddaného nelze nikdy přijímat jako čistého oddaného. Osvojení si těchto poselství védských textů dává možnost neustále vidět ve svém nitru lokalizovaný, všepronikající aspekt Osobnosti Božství. Tomu se říká samādhi.