SLOKA 31
tayā vilasiteṣv eṣu
guṇeṣu guṇavān iva
antaḥ-praviṣṭa ābhāti
vijñānena vijṛmbhitaḥ
tayā — jimi; vilasiteṣu — i když ve funkci; eṣu — v těchto; guṇeṣu — kvalitách hmotné přírody; guṇavān — ovlivněný kvalitami; iva — jako kdyby; antaḥ — uvnitř; praviṣṭaḥ — vstoupil do; ābhāti — zdá se být; vijñānena — transcendentálním vědomím; vijṛmbhitaḥ — plně osvícený.
Po stvoření hmotné podstaty se Pán (Vāsudeva) expanduje a vstupuje do ní. Ale přestože se nachází v oblasti kvalit přírody a zdánlivě vypadá jako jedna ze stvořených bytostí, je vždy plně osvícený ve Svém transcendentálním postavení.
[NEED TO PASTE FOOTNOTE!]
Živé bytosti jsou oddělené části Pána. Ty z nich, které se nehodí k pobytu v duchovním království, jsou jako podmíněné živé bytosti rozsety po hmotném světě, aby plnou měrou užívaly hmoty. Pán je jednou ze Svých úplných částí zvanou Paramātmā doprovází jako jejich věčný přítel, průvodce a svědek všech jejich činností. Zatímco živé bytosti užívají hmotných podmínek, Pán si ponechává Své transcendentální postavení, v němž Ho hmotné ovzduší neovlivňuje. Ve védských písmech (śruti) se říká, že jsou dva ptáci na jednom stromě.*<$F> Jeden z nich jí ovoce stromu a druhý se na něho dívá. Svědkem je Pán a tím, který jí, je živá bytost. Pták zobající do ovoce zapomněl svoji skutečnou totožnost a zcela se ponořil do plodonosného jednání v hmotných podmínkách, ale Pán (Paramātmā) je neustále plný transcendentálního poznání. To je rozdíl mezi Nadduší a podmíněnou duší. Podmíněnou duši neboli živou bytost ovládají zákony hmotné přírody, zatímco Paramātmā, Nadduše, hmotné energii vládne.
* dvā suparṇā sayujā sakhāyā samānaṁ vṛkṣaṁ pariṣasvajāte
tayor anyaḥ pippalaṁ svādv atty anaśnann anyo 'bhicākaśīti
(Muṇḍaka Upaniṣad 3.1.1)