SLOKA 29
janma guhyaṁ bhagavato
ya etat prayato naraḥ
sāyaṁ prātar gṛṇan bhaktyā
duḥkha-grāmād vimucyate
janma—narození; guhyam—tajuplné; bhagavataḥ—Pána; yaḥ—jeden; etat—všichni tito; prayataḥ—opatrně; naraḥ—člověk; sāyam—večer; prātaḥ—ráno; gṛṇan—recituje; bhaktyā—s oddaností; duḥkha-grāmāt — ode všech strastí; vimucyate—je oproštěn od.
Každý, kdo za svítání a při soumraku s oddaností pozorně recituje příběhy o tajuplných zjeveních Pána, bude oproštěn ode všech životních strastí.
Osobnost Božství v Bhagavad-gītě praví, že kdokoliv pozná transcendentální povahu narození a skutků Pána, se navrátí zpět k Bohu, jakmile opustí svou dosavadní hmotnou schránku. Sama skutečnost, že něco víme o tajuplných inkarnacích Pána v tomto hmotném světě, tedy osvobozuje z hmotných pout. Narození a skutky Pána, jež Jím byly zjeveny pro všeobecné blaho, jsou již z tohoto důvodu nadpřirozené. Jsou tajemné a pouze ti, kteří se s duchovní oddaností věnují hluboké studii tohoto námětu, mohou alespoň do určité míry tyto záhady poznat, a tak docílit vysvobození z hmotných pout. Je zde také řečeno, že ti, kteří se upřímně a s oddaností věnují recitaci této kapitoly Bhāgavatamu, která popisuje Pánovo zjevení v různých inkarnacích, mohou zároveň porozumět narození a skutkům Pána. Slovo vimukti, osvobození, v tomto smyslu potvrzuje skutečnost, že Pánovo narození a Jeho skutky jsou transcendentální povahy; jak by jinak bylo možné, že pouhou recitací je člověk vysvobozen? Jedná se proto o věci záhadné a ti, kteří nedodržují předepsaná pravidla oddané služby, nikdy tajemství zrození a skutků Pána nepochopí.