SLOKA 34
yady eṣoparatā devī
māyā vaiśāradī matiḥ
sampanna eveti vidur
mahimni sve mahīyate
yadi—stane-li se však; eṣā—oni; uparatā—ustal; devī māyā—iluzorní energie; vaiśāradī—plná poznání; matiḥ—osvícenost; sampannaḥ—obohacena; eva—jistě; iti—takto; viduḥ—být si vědom; mahimni—ve slávě; sve—vlastního já; mahīyate—být ustanoven.
Jakmile iluzorní energie přestane působit a živá bytost nabyde milostí Pána plného poznání, je ihned osvícena seberealizací a přichází tak do stavu své skutečné slávy.
Pán je absolutní Transcendence, a z tohoto důvodu je totožný se Svými podobami, jmény, zábavami, přívlastky, se Svou společností a Svými energiemi. Jeho transcendentální energie pracuje v souladu s Jeho všemohoucností. Tatáž energie pracuje Jeho všemohoucím vlivem jako vnitřní, vnější a okrajová síla. Prostřednictvím kterékoliv z těchto sil je Pán schopen učinit cokoliv. Je též schopen podle Své svrchované vůle přeměnit libovolně vnější sílu na sílu vnitřní. Pán ve Své milosti může tedy pozastavit vliv vnější energie, pouze však provádí-li živá bytost patřičné pokání. Vnější energie existuje jen pro ty, kteří touží žít v iluzi. Přesto tatáž energie může pomoci při očistě, kterou živá bytost musí projít na své cestě k seberealizaci. V tomto smyslu je velmi výstižný příklad elektrického proudu. Zkušený elektromechanik je schopen vhodným zapojením použít elektrický proud jak na chlazení, tak na vaření. Vůlí Pána se stejně tak může změnit vnější síla, která nyní živé bytosti mate, aby pokračovaly v koloběhu rození a smrti, na sílu vnitřní, která člověka vede k věčnému životu. Živá bytost takto obdařena milostí Pána je tím pádem umístěna ve své původní přirozené pozici věčného duchovního života.