SLOKA 37
na cāsya kaścin nipuṇena dhātur
avaiti jantuḥ kumanīṣa ūtīḥ
nāmāni rūpāṇi mano-vacobhiḥ
santanvato naṭa-caryām ivājñaḥ
na—ne; ca—a; asya—Jeho; kaścit—kdokoliv; nipuṇena—svou obratností; dhātuḥ—stvořitele; avaiti—může poznat; jantuḥ—živá bytost; kumanīṣaḥ—vlastnící jen chabé znalosti; ūtīḥ—skutky Pána; nāmāni — Jeho jména; rūpāṇi—Jeho podoby; manaḥ-vacobhiḥ—prostřednictvím mentální spekulace nebo řečnické nadanosti; santanvataḥ—projevením těchto; naṭa-caryām—jako herec v divadle; iva—jako; ajñaḥ—nevědomí.
Nevědomí lidé s chabým poznáním nemohou znát transcendentální povahu Pánových podob, jmen a činů, které předvádí jako herec v divadle. Nedokáží je nijak vyjádřit, ani ve svých spekulacích, ani slovy.
Není člověka, který by byl schopen patřičně popsat transcendentální povahu Absolutní Pravdy. Proto je také řečeno, že Pán je nade všemi mentálními a slovními vyjádřeními. Někteří lidé s chabými znalostmi se snaží znovu a znovu prostřednictvím mentální spekulace a chybných popisů Jeho skutků dospět k poznání Absolutní Pravdy. Avšak Jeho skutky, Jeho zjevení a odchody z tohoto světa, Jeho jména, podoby, příslušenství, Jeho osobnost a vše co s Ním souvisí — to vše zůstává pro nezasvěceného laika velikým tajemstvím. Existují dvě kategorie materialistů — ploduchtiví pracovníci a empiričtí filozofové. Ploduchtiví pracovníci většinou o Absolutní Pravdě nemají znalosti žádné, zatímco mentální spekulanti se poté, co byli zklamáni svým ploduchtivým počínáním, snaží obrátit svoji pozornost na Absolutní Pravdu prostřednictvím mentální spekulace. Pro oba druhy materialistů je však Absolutní Pravda nevyzpytatelným tajemstvím, tak jako triky kouzelníka pro děti. Ti, kteří nejsou Pánu oddáni, jsou přes veškerou obratnost v plodonosných činnostech a mentálních spekulacích takto oklamáni Nejvyšší Bytostí a zůstávají neustále v nevědomosti. Se svými nedostatečnými znalostmi nejsou schopni proniknout do tajuplné oblasti transcendence. Mentální spekulanti jsou sice pokročilejší nežli prostí materialisté neboli ploduchtiví pracovníci, ale jelikož jsou v iluzi, domnívají se, že vše co má podobu, tvar a jméno, či co je činné, musí být nutně projevem hmotné energie. Takto usuzují pouze proto, že i oni jsou očarováni iluzí. Nejvyšší Duch je pro ně beztvarý, bezejmenný a nečinný. Avšak sama skutečnost, že zařazují transcendentální skutky a podoby Pána do kategorie hmotných skutků a podob, svědčí o jejich nevědomosti. S tak omezenými znalostmi skutečně nelze dospět k opravdovému poznání Svrchovaného. Bhagavad-gītā praví, že Pán je věčně transcendentální; i tehdy, když se zjevuje v tomto hmotném světě. Nevědomci však mají za to, že Bůh je jen nějakou slavnou osobností tohoto světa, a tak jsou dokonale zmateni iluzorní energií.