SLOKA 12
śivāya lokasya bhavāya bhūtaye
ya uttama-śloka-parāyaṇā janāḥ
jīvanti nātmārtham asau parāśrayaṁ
mumoca nirvidya kutaḥ kalevaram
śivāya—blaho; lokasya—všech živých bytostí; bhavāya—pro rozkvět; bhūtaye—pro hospodářský vzestup; ye—ten, kdo je; uttama-śloka-parāyaṇāḥ—oddán zájmu Osobnosti Božství; janāḥ—lidé; jīvanti—žijí; na — avšak ne; ātma-artham—sobecké zájmy; asau—to; para-āśrayam—útočiště pro druhé; mumoca—zřekl se; nirvidya—osvobozen od veškeré upoutanosti; kutaḥ—z jakého důvodu; kalevaram—smrtelné tělo.
Ti, kteří jsou oddáni zájmu Osobnosti Božství, žijí pouze pro blaho, rozvoj a štěstí druhých. Nežijí pro žádný sobecký zájem. Přestože byl král (Parīkṣit) odpoután od jakýchkoliv hmotných statků, jak se mohl zříci svého smrtelného těla, jež bylo útočištěm pro druhé?
Parīkṣit Mahārāja byl ideálním králem a hospodářem, protože byl oddaným Osobnosti Božství. Oddaný Pána má automaticky veškeré dobré vlastnosti. A král toho byl typickým příkladem. Osobně nikterak nelpěl na veškerém světském bohatství, které vlastnil. Protože však měl jako král za povinnost dbát na blahobyt všech svých podřízených, neustále se zaměstnával prací pro blaho svých občanů nejen v tomto životě, ale i v příštím. Nepřipouštěl jatka nebo zabíjení krav. Nebyl to žádný pošetilý a předpojatý vládce, který by jednu živou bytost chránil a druhou nechával zabít. Byl to oddaný Pána a znal proto dokonale způsob, jak vést svoji vládu, aby byl šťastný každý — lidé, zvířata, rostliny a všechna živá stvoření. Neměl žádné sobecké zájmy. Sobectví se buď soustřeďuje na sebe samého nebo se rozšiřuje na druhé. Král však neměl ani jedno z nich. Jeho zájmem bylo potěšit Nejvyšší Pravdu, Osobnost Božství. Král je zástupce Nejvyššího Pána a jeho zájmy se proto musí ztotožňovat se zájmy Nejvyššího Pána, který si přeje, aby se všechny živé bytosti podrobily Jeho vůli a tím dosáhly stálého štěstí. Zájmem krále tedy je vést všechny občany svého království zpět do království Božího. Činnosti obyvatel je nutno uspořádat tak, aby nakonec mohli jít zpátky domů, zpátky k Bohu. Vláda ukázkového krále zaručuje v království hojnost všeho. V takové společnosti lidé nemusí jíst zvířata. Hojnost obilí, mléka, ovoce a zeleniny zaručuje bohatě potravu pro všechny lidi i zvířata k jejich plné spokojenosti. Jsou-li všechny živé bytosti spokojené s potravou a obydlím, a řídí-li se navíc předepsanými pravidly, nemůže docházet k žádným vzájemným neshodám. Král Parīkṣit byl ctnostný král a za jeho vlády byli všichni šťastní.