SLOKA 23
ta eta ṛṣayo vedaṁ
svaṁ svaṁ vyasyann anekadhā
śiṣyaiḥ praśiṣyais tac-chiṣyair
vedās te śākhino ’bhavan
te—oni; ete—všichni; ṛṣayaḥ—vzdělaní učenci; vedam—jednotlivé Vedy; svam svam—ve svých přidělených oborech; vyasyan—vykonávali; anekadhā—mnoho; śiṣyaiḥ—učedníci; praśiṣyaiḥ—učedníci učedníků; tat-śiṣyaiḥ—učedníci učedníků učedníků; vedāḥ te—následovníci jednotlivých Ved; śākhinaḥ—různá odvětví; abhavan—takto se stali.
Všichni tito vzdělaní učenci pak předali Vedy, které jim byly svěřeny, mnoha svým učedníkům, a zároveň i jejich učedníkům a učedníkům jejich učedníků. Takto vznikly příslušné školy následovníků Ved.
Vedy jsou původním zdrojem poznání. Neexistuje žádné poznání, ať hmotné či transcendentální, které by nepatřilo k původnímu textu Ved. Vedy se pouze vyvíjejí do různých odvětví. Původně je podali velicí, významní a vzdělaní profesoři. Védské poznání, které bylo rozdělené na různá odvětví s různými posloupnostmi učedníků, se tak vlastně šíří po celém světě. Nikdo tedy nemůže prohlašovat, že vlastní nějaké nezávislé poznání, které je mimo dosah Ved.