No edit permissions for Čeština

SLOKA 10

sūta uvāca
ātmārāmāś ca munayo
nirgranthā apy urukrame
kurvanty ahaitukīṁ bhaktim
ittham-bhūta-guṇo hariḥ

sūtaḥ uvāca—Sūta Gosvāmī řekl; ātmārāmāḥ—ti, kteří nalézají potěšení v ātmě (obecně v duchovním já); ca—také; munayaḥ—mudrci; nirgranthāḥ—osvobození ze všeho otroctví; api—přestože; urukrame — velkému dobrodruhovi; kurvanti—dělají; ahaitukīm—čistou; bhaktim — oddanou službou; ittham-bhūta—takové podivuhodné; guṇaḥ—vlastnosti; hariḥ—Pána.

Všechny druhy ātmārāmů (těch, kteří nalézají potěšení v ātmě neboli v duchovním já) — obzvláště ti, kteří jdou neochvějně po cestě seberealizace — si přejí prokazovat čistou oddanou službu Osobnosti Božství, přestože jsou osvobozeni od všeho hmotného otroctví. Znamená to, že Pán má transcendentální vlastnosti a přitahuje každého, včetně osvobozených duší.

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu tuto śloku ātmārāma vyložil velice názorně Svému hlavnímu oddanému, Śrīlovi Sanātanovi Gosvāmīmu. Rozebral jedenáct prvků śloky: (1) ātmārāma, (2) munayaḥ, (3) nirgrantha, (4) api, (5) ca, (6) urukrama, (7) kurvanti, (8) ahaitukīm, (9) bhaktim, (10) ittham-bhūta-guṇaḥ a (11) hariḥ. Pro slovo ātmārāma existuje v sanskrtském slovníku Viśva-prakāśa sedm následujících synonym: (1) Brahman (Absolutní Pravda), (2) tělo, (3) mysl, (4) úsilí, (5) výdrž, (6) inteligence a (7) osobní zvyky.

Slovo munayaḥ označuje (1) ty, kteří jsou přemýšliví, (2) ty, kteří jsou vážní a mlčenliví, (3) askety, (4) vytrvalé, (5) potulné mnichy, (6) mudrce a (7) světce.

Slovo nirgrantha znamená: (1) ten, kdo je zbaven nevědomosti, (2) ten, koho se netýkají příkazy písem, tzn. neplatí pro něho pravidla a předpisy zjevených písem — etika, Vedy, filozofie, psychologie a metafyzika (jinými slovy hlupáci, negramoti, ničemové atd., kteří se nestarají o usměrňující zásady), (3) kapitalista a také (4) ten, kdo je bez peněz.

Podle slovníku Śabda-kośa se předpona ni používá ve smyslu (1) jistoty, (2) sčítání, (3) stavby a (4) zákazu, a slovo grantha se užívá ve smyslu majetek, teze, slovní zásoba atd.

Slovo urukrama znamená “ten, jehož činnosti jsou slavné”. Krama znamená “krok”. Slovo urukrama poukazuje speciálně na Pánovu inkarnaci jako Vāmana, který celý vesmír pokryl nezměřitelnými kroky. Pán Viṣṇu je tak mocný a Jeho činnosti tak slavné, že Svojí vnitřní silou stvořil duchovní svět a Svojí vnější silou hmotný svět. Svými všeprostupujícími rysy je přítomný všude jako Nejvyšší Pravda a ve Svém osobním rysu je vždy přítomný ve Svém transcendentálním sídle Goloce Vṛndāvaně, kde ve vší pestrosti projevuje Své transcendentální zábavy. Jeho činnostem se nevyrovnají činnosti nikoho jiného; slovo urukrama proto označuje pouze Jeho.

Podle sanskrtského tvarosloví poukazuje kurvanti na dělání něčeho pro někoho jiného. To tedy znamená, že ātmārāmové neprokazují oddanou službu Pánu pro své osobní zájmy, ale pro potěšení Pána, Urukramy.

Hetu znamená “příčinný”. Uspokojení smyslů může mít mnoho příčin, a ty mohou být označeny zhruba jako hmotný požitek, mystické síly a osvobození, které si obvykle progresivní lidé přejí. Co se týče hmotných požitků, je jich nespočetné množství, a materialisté se je pod vlivem iluzorní energie snaží neustále zvyšovat. Seznam hmotných požitků by neměl konce a žádná bytost v hmotném vesmíru je nemůže mít všechny. Co se týče mystických sil, těch je celkem osm (být nejmenší, být nejlehčí, mít cokoliv si přejeme, panovat hmotné přírodě, ovládat jiné živé bytosti, vrhat planety do vnějšího prostoru atd.). Všechny jsou uvedeny v Bhāgavatamu. A osvobození existuje v pěti podobách.

Čistá oddanost tedy znamená sloužit Pánu bez touhy po těchto výše uvedených formách osobního zisku. Takový čistý oddaný, který se zbavil všech těchto tužeb, může Śrī Kṛṣṇu, mocnou Osobnost Božství, plně uspokojit.

Čistá oddaná služba Pánu se rozvíjí v různých stádiích. Vykonávání oddané služby ve hmotné sféře má osmdesát jedna různých vlastností a nad těmito činnostmi je transcendentální vykonávání oddané služby, které se nazývá sādhana-bhakti. Jakmile čisté vykonávání sādhana-bhakti dozraje v transcendentální lásku k Pánu, transcendentální láskyplná služba Pánu se začíná postupně vyvíjet do devíti po sobě následujících stupňů, které lze označit jako připoutanost, láska, silná náklonnost, cítění, spřízněnost, přilnutost, následování, extáze a intenzivní pocity odloučení.

Připoutanost nečinného oddaného se vyvíjí až po stádium transcendentální lásky k Bohu. Připoutanost činného služebníka se vyvíjí ke stádiu přilnutosti a u přátelského oddaného se vyvíjí ke stádiu následování. Totéž platí u oddaných v rodičovském vztahu. Oddaní v milostné lásce vyvíjejí extázi až ke stádiu intenzivních pocitů odloučení. To jsou některé rysy čisté oddané služby Pánu.

Slovo ittham-bhūta má podle Hari-bhakti-sudhodayi význam “naprostá blaženost”. Transcendentální blaženost, která pochází z realizace neosobního Brahmanu, se pak dá přirovnat k troše vody v otisku kravského kopyta. Ve srovnání s oceánem blaženosti ze shlédnutí Osobnosti Božství je to zcela nicotné. Osobní podoba Pána Śrī Kṛṣṇy je tak přitažlivá, že zahrnuje všechnu přitažlivost, všechnu blaženost a všechny chutě (rasy). Tyto přitažlivé síly jsou tak mocné, že je nikdo nechce vyměnit za hmotný požitek, mystické síly ani osvobození. Není to třeba potvrzovat žádnými logickými argumenty — naší přirozenou povahou je, že jsme přitahováni vlastnostmi Pána Śrī Kṛṣṇy. Musíme si být naprosto jisti, že vlastnosti Pána nemají nic společného s vlastnostmi světskými. Všechny jsou plné blaženosti, poznání a věčnosti. Vlastností Pána je bezpočet a každého může přitahovat nějaká jiná.

Velké mudrce, jako byli čtyři svobodní oddaní Sanaka, Sanātana, Sananda a Sanat-kumāra, přitahovala vůně květů a lístků tulasī potřených pastou ze santálového dřeva a obětovaných lotosovým nohám Pána. Śukadeva Gosvāmīho přitahovaly transcendentální zábavy Pána. Śukadeva Gosvāmī byl již na úrovni osvobození, a přesto ho přitahovaly zábavy Pána. To je důkazem, že přitažlivost Jeho zábav není hmotné povahy. Mladé gopī zase přitahovaly tělesné rysy Pána a Rukmiṇī přitahovalo naslouchání o Jeho slávě. Pán Kṛṣṇa přitahuje i mysl bohyně štěstí. Ve zvláštních případech přitahuje mysl všech mladých dívek. Mysl starších žen přitahuje rodičovskými city. A mysl chlapců a mužů přitahuje v náladách služebnictví a přátelství.

Slovo hari má různé významy, ale jeho hlavním sdělením je, že Pán odstraní vše nepříznivé a odejme mysl oddaného tím, že ho obdaří čistou transcendentální láskou. Vzpomínáním na Pána v naléhavé tísni se můžeme zbavit všemožných strádání a úzkostí. Pán postupně odstraňuje všechny překážky na cestě oddané služby čistého oddaného a tehdy se objeví plody v podobě devíti druhů oddané služby (jako naslouchání a opěvování).

Svými osobními rysy a transcendentálními vlastnostmi Pán přitahuje všechny psychologické činnosti čistého oddaného. To je přitažlivá moc Pána Kṛṣṇy. Přitažlivost je tak mocná, že čistý oddaný nikdy nedychtí po žádném ze čtyř principů náboženství. Tak přitažlivé jsou transcendentální vlastnosti Pána. A přidáním slov api a ca se obsah neomezeně zdůrazní. Podle sanskrtské gramatiky existuje pro slovo api sedm synonym.

Vysvětlením významu výkladem každého slova z této śloky tedy dostáváme neomezený počet transcendentálních vlastností Pána Kṛṣṇy, které přitahují mysl čistého oddaného.

« Previous Next »