SLOKA 2
sūta uvāca
brahma-nadyāṁ sarasvatyām
āśramaḥ paścime taṭe
śamyāprāsa iti prokta
ṛṣīṇāṁ satra-vardhanaḥ
sūtaḥ—Śrī Sūta; uvāca—řekl; brahma-nadyām—na břehu řeky důvěrně spojené s Vedami, brāhmaṇy, světci a Pánem; sarasvatyām—Sarasvatī; āśramaḥ—chatrč pro meditaci; paścime—na západním; taṭe — břehu; śamyāprāsaḥ—místo zvané Śamyāprāsa; iti—takto; proktaḥ—říká se, že je; ṛṣīṇām—mudrců; satra-vardhanaḥ—to, co oživuje činnosti.
Śrī Sūta řekl: Na západním břehu řeky Sarasvatī, která je důvěrně spjatá s Vedami, se nalézá na místě zvaném Śamyāprāsa chatrč, určená k meditaci oživující transcendentální činnosti mudrců.
Pro duchovní pokrok v poznání je vhodné místo a ovzduší rozhodně zapotřebí. Místo na západním břehu Sarasvatī je pro tento účel obzvlášť příhodné. A tam je Vyāsadevův āśram v Śamyāprāse. Śrīla Vyāsadeva byl hospodář, nicméně místo jeho pobytu se nazývá āśram. Āśram je místo, kde vždy převládá duchovní kultura. Nezáleží na tom, zda to místo patří hospodáři či potulnému mnichu. Celý varṇāśramský systém je tak naplánován, že každé životní stádium se nazývá āśram. To znamená, že duchovní kultura je společným faktorem pro všechny. Brahmacārīni, gṛhasthové, vānaprasthové i sannyāsīni mají tutéž životní misi, kterou je realizace Nejvyššího. Žádný z nich tedy není méně významný co se týče duchovní kultury. Rozdíly jsou formálního rázu a zakládají se na stupni odříkání. Sannyāsīnům je prokazována vysoká úcta právě pro jejich praktické odříkání.