SLOKA 25
tathāyaṁ cāvatāras te
bhuvo bhāra-jihīrṣayā
svānāṁ cānanya-bhāvānām
anudhyānāya cāsakṛt
tathā—proto; ayam—toto; ca—a; avatāraḥ—inkarnace; te—Tvá; bhuvaḥ—hmotného světa; bhāra—břímě; jihīrṣayā—pro sejmutí; svānām — přátel; ca ananya-bhāvānām—a plně oddaných; anudhyānāya—pro opakované vzpomínání; ca—a; asakṛt—plně spokojený.
Sestupuješ, abys jako inkarnace sejmul břímě světa a obdařil přízní Své přátele, obzvláště ty, kteří Ti jsou plně oddaní a jsou zcela pohrouženi v meditaci o Tobě.
Zdá se, že Pán je zaujatý a straní Svým oddaným. Každý má k Pánovi nějaký vztah. On je stejný ke všem, ale přesto více tíhne ke Svým lidem a oddaným. Pán je otcem každého. Nikdo nemůže být Jeho otec, ale nikdo také nemůže být Jeho syn. Jeho druhové a Jeho příbuzní—to jsou Pánovi oddaní. To je Pánova transcendentální zábava. Nemá to nic společného se světskými představami příbuzenství, otcovství a ničeho podobného. Jak jsme již výše uvedli, Pán je nad kvalitami hmotné přírody a tudíž Jeho druhové a svazky v oddané službě nejsou světské.