SLOKA 24
sa eva jīva-lokasya
māyā-mohita-cetasaḥ
vidhatse svena vīryeṇa
śreyo dharmādi-lakṣaṇam
saḥ—ta Transcendence; eva—jistě; jīva-lokasya—podmíněných živých bytostí; māyā-mohita—v zajetí iluzorní energie; cetasaḥ—srdcem; vidhatse—vykonávat; svena—Tvým vlastním; vīryeṇa—vlivem; śreyaḥ—konečné dobro; dharma-ādi—čtyři principy osvobození; lakṣaṇam—charakterizovaný.
A přesto, i když jsi mimo dosah hmotné energie, naplňuješ pro konečné dobro podmíněných duší čtyři principy osvobození, které charakterizuje náboženství atd.
Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa ze Své bezpříčinné milosti sestupuje do projeveného světa, aniž je ovlivněn kvalitami hmotné přírody. Je věčně nad hmotnými projevy. A sestupuje ze Své bezpříčinné milosti jen s tím cílem, aby k Sobě zpátky přivolal pokleslé duše ze zajetí iluzorní energie. Tyto duše jsou zajaté hmotnou energií a chtějí si pod nepravými záminkami užívat, přestože si užívat nemohou. Živá bytost je věčně služebníkem Pána, a když na toto postavení zapomíná, myslí na užívání hmotného světa, ve skutečnosti je ale v iluzi. Pán sestupuje, aby vykořenil toto nepravé pojetí požitku a přivolal podmíněné duše zpátky k Bohu. To je přístup všemilostivého Pána k pokleslým duším.