SLOKA 53-54
śrī-bhagavān uvāca
brahma-bandhur na hantavya
ātatāyī vadhārhaṇaḥ
mayaivobhayam āmnātaṁ
paripāhy anuśāsanam
kuru pratiśrutaṁ satyaṁ
yat tat sāntvayatā priyām
priyaṁ ca bhīmasenasya
pāñcālyā mahyam eva ca
śrī-bhagavān—Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa; uvāca—řekl; brahma-bandhuḥ—příbuzný brāhmaṇy; na—ne; hantavyaḥ—být zabit; ātatāyī — agresor; vadha-arhaṇaḥ—má být zabit; mayā—Mnou; eva—jistě; ubhayam—oba; āmnātam—popsané podle pravidel autorit; paripāhi—vykonej; anuśāsanam—pravidel; kuru—poslušný; pratiśrutam—podle daného slibu; satyam—pravda; yat tat—to, co je; sāntvayatā—když uklidňoval; priyām—drahou manželku; priyam—uspokojení; ca—také; bhīmasenasya—Śrī Bhīmaseny; pāñcālyāḥ—Draupadī; mahyam—Mě také; eva — zajisté; ca—a.
Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa řekl: Přítel brāhmaṇy se nemá zabíjet, ale je-li to agresor, pak musí být zabit. To vše jsou pravidla písem a ty musíš jednat podle nich. Musíš splnit slib, který jsi dal své ženě, a musíš jednat tak, aby jsi uspokojil Bhīmasenu a Mě.
Arjuna byl zmatený, jelikož Aśvatthāmā měl být podle citátů z různých písem od různých lidí zároveň zabit i ušetřen. Jako brahma-bandhu, nehodný syn brāhmaṇy, se Aśvatthāmā neměl zabít, ale současně to byl také agresor, a podle Manuových pravidel se agresor má vždy zabít, bez ohledu na to, zda je brāhmaṇou (natož pak nehodným synem brāhmaṇy). Droṇācārya byl jistě brāhmaṇou v pravém slova smyslu, ale byl zabit, jelikož se zúčastnil bitvy. Aśvatthāmā byl sice agresor, ale byl beze zbraní. Jedním z pravidel bylo, že agresora nelze zabít, nemá-li zbraně nebo vůz. To vše bylo velice spletité dilema. Arjuna měl navíc dodržet slib, kterým uklidňoval Draupadī, a uspokojit také Bhīmu i Kṛṣṇu, kteří mu radili Aśvatthāmu zabít. Nevěděl, jak se má rozhodnout, ale Kṛṣṇa vše vyřešil.