SLOKA 23
yathā hṛṣīkeśa khalena devakī
kaṁsena ruddhāticiraṁ śucārpitā
vimocitāhaṁ ca sahātmajā vibho
tvayaiva nāthena muhur vipad-gaṇāt
yathā—tak, jak tomu bylo; hṛṣīkeśa—pán smyslů; khalena—závistivým; devakī—Devakī (matka Śrī Kṛṣṇy); kaṁsena—králem Kaṁsou; ruddhā—uvězněná; ati-ciram—na dlouhou dobu; śuca-arpitā—soužená; vimocitā—osvobodil; aham ca—také já; saha-ātma-jā—s mými dětmi; vibho—ó veliký; tvayā eva—Tebou, Pane; nāthena—jako ochránce; muhuḥ—stále; vipat-gaṇāt—před řadou nebezpečí.
Ó Hṛṣīkeśo, vládče smyslů a Pane pánů, osvobodil jsi Svoji matku Devakī, kterou dlouho věznil a sužoval závistivý král Kaṁsa, a také mne a mé děti před řadou neustálých nebezpečí.
Devakī, matka Kṛṣṇy a sestra krále Kaṁsy, byla se svým manželem Vasudevem uvězněna, protože závistivý král se bál, že ho osmý syn Devakī (Kṛṣṇa) zabije. Všechny syny Devakī, kteří se narodili před Kṛṣṇou, král zabil, ale Kṛṣṇa nebezpečí unikl tím, že byl přemístěn do domu Nandy Mahārāje, Svého nevlastního otce. Také Kuntīdevī a její děti byli zachráněni před řadou nebezpečí. Přízeň, kterou prokázal Pán Kṛṣṇa Kuntīdevī, však byla větší, neboť její děti Pán zachránil, na rozdíl od dětí Devakiných. Bylo to proto, že Devakī měla manžela, Vasudeva, naživu, ale Kuntīdevī byla vdovou, a nebylo nikoho kromě Kṛṣṇy, kdo by jí pomohl. Z toho plyne, že Kṛṣṇa udílí větší přízeň těm oddaným, kteří jsou ve větším nebezpečí. Někdy je Sám do takového nebezpečí uvádí, neboť cítí-li se čistý oddaný bezmocný, jeho pouto k Pánu sílí. Čím silnější je pouto k Pánu, tím větší je to pro oddaného úspěch.