SLOKA 25
vipadaḥ santu tāḥ śaśvat
tatra tatra jagad-guro
bhavato darśanaṁ yat syād
apunar bhava-darśanam
vipadaḥ—pohromy; santu—nechť jsou; tāḥ—všechny; śaśvat—znovu a znovu; tatra—zde; tatra—a tam; jagat-guro—ó Pane vesmíru; bhavataḥ—s Tebou; darśanam—setkání; yat—to, co; syāt—je; apunaḥ—už nikdy; bhava-darśanam—vidět opakovaná zrození a smrti.
Přeji si, aby ke všem těm pohromám docházelo znovu a znovu, abychom Tě mohli znovu a znovu vidět, neboť vidět Tebe znamená už nikdy nespatřit opakované zrození a smrt.
Lidé, kteří jsou nešťastní, v nouzi, inteligentní nebo zvídaví a kteří vykonali jisté zbožné činy, obvykle uctívají nebo začínají uctívat Pána. Jiní, kteří si libují pouze ve špatnostech, ať už jsou v jakémkoliv postavení, se k Nejvyššímu nemohou přiblížit, neboť jsou oklamáni iluzorní energií. Zbožný člověk v případě pohromy nemá jinou možnost, než hledat útočiště u lotosových nohou Pána. Neustále vzpomínat na lotosové nohy Pána znamená připravovat se na osvobození od zrození a smrti. Proto i když nastanou takzvané pohromy, jsou vítané, protože nám dávají příležitost vzpomínat na Pána, což znamená osvobození.
Ten, kdo přijal útočiště lotosových nohou Pána — což je ta nejlepší loď pro přeplavání oceánu nevědomosti — může dosáhnout osvobození stejně snadno, jako můžeme přeskočit otisk telecího kopýtka. Takové osoby patří do Pánovy říše a nic je nepoutá k místu, kde nebezpečí číhá na každém kroku.
Pán v Bhagavad-gītě potvrzuje, že tento hmotný svět je nebezpečné místo, kde stále dochází k různým pohromám. Méně inteligentní lidé plánují, jak těmto pohromám zabránit, a nevědí, že toto místo je svojí povahou místem neustálých pohrom. Nemají informace o říši Pána, která je plná blaženosti a kde žádné pohromy nehrozí. Povinností duševně zdravého člověka proto je nenechat se rozrušit světskými pohromami, ke kterým bude zcela jistě docházet za všech okolností. Má přijímat veškeré utrpení, které přinášejí nevyhnutelné rány osudu, a má usilovat o pokrok v duchovní realizaci, neboť to je posláním lidského života. Duše je transcendentální vůči všem hmotným pohromám, a takzvané pohromy jsou proto jen zdánlivé. Člověk například může ve snu vidět, jak ho pojídá tygr, a může proto začít křičet. Ve skutečnosti se však o žádného tygra ani žádné utrpení nejedná, jelikož to je pouze sen. A stejně tak lze o všech životních pohromách říci, že jsou to pouhé sny. Má-li někdo to štěstí, že oddanou službou přišel do styku s Pánem, pak je to pro něho skutečný zisk. Každý styk s Pánem prostřednictvím jednoho z devíti druhů oddané služby je vždy krokem kupředu na cestě zpátky k Bohu.