SLOKA 32
kecid āhur ajaṁ jātaṁ
puṇya-ślokasya kīrtaye
yadoḥ priyasyānvavāye
malayasyeva candanam
kecit—někdo; āhuḥ—říká; ajam—nezrozený; jātam—se narodil; puṇya-ślokasya—velkého zbožného krále; kīrtaye—pro oslavování; yadoḥ — krále Yadua; priyasya—drahého; anvavāye—v jeho rodině; malayasya — Malajské hory; iva—jako; candanam—santálové dřevo.
Někteří říkají, že Nezrozený se narodil, aby oslavoval zbožné krále, a jiní říkají, že proto, aby potěšil krále Yadua, jednoho z Tvých nejdražších oddaných. Zjevuješ se v jeho rodině stejně jako se santálové dřevo zjevuje v Malajských horách.
Jelikož Pánův příchod do tohoto hmotného světa je záhadný, názory na zrození Nezrozeného se liší. V Bhagavad-gītě Pán říká, že se zrodí v hmotném světě přesto, že je Pánem všech stvoření a je nezrozený. Skutečnost zrození Nezrozeného tedy nelze popřít, jelikož On Sám ji potvrzuje. Existují však různé názory na to, proč se narodil. To také udává Bhagavad-gītā. Pán se zjevuje Svojí vnitřní silou, aby znovu ustanovil zásady náboženství, aby chránil zbožné a ničil bezbožné. To je účel příchodu Nezrozeného. Říká se ovšem také, že Pán přišel proslavit zbožného krále Yudhiṣṭhira. Pán Śrī Kṛṣṇa chtěl bezpochyby stanovit vládu Pāṇḍuovců nad světem pro dobro všech. Jakmile světu vládne zbožný král, lidé jsou šťastní. Je-li vládce bezbožný, pak jsou nešťastní. Ve věku Kali jsou téměř všichni vládci bezbožní, a lidé pod jejich vládou jsou proto stále nešťastní. Ale v demokratických státech si bezbožní občané sami volí své zástupce, aby jim vládli, a proto za své neštěstí nemohou dávat vinu nikomu jinému, než sami sobě. Mahārāja Nala byl také oslavován jako velký zbožný král, ale neměl žádné spojení s Pánem Kṛṣṇou. Králem, kterého chtěl Pán Kṛṣṇa oslavovat, je tedy bezpochyby Mahārāja Yudhiṣṭhira. Pán také proslavil krále Yadua, jelikož se narodil v jeho rodině. Pán je nazýván Yādava, Yaduvīra, Yadunandana atd., ale není touto příslušností nikterak zavázán. Je jako santál, který roste v Malajských horách. Stromy mohou růst všude, ale jelikož santálové stromy rostou především v oblasti Malajských hor, jsou jména Malajských hor a santálu vzájemně spojena. Závěr je tedy ten, že Pán se nikdy nerodí, stejně jako slunce, a přesto se zjevuje, jako když slunce vychází na východním obzoru. A stejně jako slunce není sluncem východního obzoru, tak Pán není ničím synem. Je otcem všech a všeho, co je a může být.