SLOKA 49
bāla-dvija-suhṛn-mitra-
pitṛ-bhrātṛ-guru-druhaḥ
na me syān nirayān mokṣo
hy api varṣāyutāyutaiḥ
bāla—chlapci; dvi-ja—dvojzrození; suhṛt—příznivci; mitra—přátelé; pitṛ—rodiče; bhrātṛ—bratři; guru—učitelé; druhaḥ—ten, kdo zabil; na—nikdy; me—mé; syāt—bude; nirayāt—z pekla; mokṣaḥ—osvobození; hi—jistě; api—ačkoliv; varṣa—léta; ayuta—milióny; āyutaiḥ—po přidání.
Zabil jsem mnoho chlapců, brāhmaṇů, příznivců, přátel, rodičů, učitelů a bratrů. I kdybych žil milióny let, nic mě nezachrání před peklem, které mě za všechny tyto hříchy čeká.
Kdykoliv nastane válka, s jistotou bude pobito mnoho nevinných živých bytostí jako chlapců, brāhmaṇů a žen. Zabít někoho takového se pokládá za největší hřích. To všechno jsou nevinná stvoření a jejich zabití písma zakazují za všech okolností. Mahārāja Yudhiṣṭhira si byl vědom tohoto masakru. Zároveň byli na obou stranách přátelé, rodiče a učitelé, a ti všichni byli také zabiti. Bylo pro něho hrůzou pomyslet na toto zabíjení, a soudil proto, že bude pobývat v pekle milióny a bilióny let.