SLOKA 7
āmantrya pāṇḍu-putrāṁś ca
śaineyoddhava-saṁyutaḥ
dvaipāyanādibhir vipraiḥ
pūjitaiḥ pratipūjitaḥ
āmantrya—zvoucí; pāṇḍu-putrān—všechny syny Pāṇḍua; ca—rovněž; śaineya—Sātyakiho; uddhava—Uddhavu; saṁyutaḥ—doprovázený; dvaipāyana-ādibhiḥ—mudrci jako je Vedavyāsa; vipraiḥ—brāhmaṇy; pūjitaiḥ—uctívaný; pratipūjitaḥ—Pán též stejnou měrou opětoval.
Poté se Pán Śrī Kṛṣṇa připravil k odjezdu. Uctíván brāhmaṇy vedenými Śrīlou Vyāsadevem pozdravy opětoval a pozval k Sobě syny Pāndua.
Pán Śrī Kṛṣṇa byl zjevně kṣatriyou a neměl být brāhmaṇy uctíván. Ale všichni přítomní brāhmaṇové v čele se Śrīlou Vyāsadevem věděli, že je Osobností Božství, a proto Ho uctívali. Pán opětoval pozdravy z toho důvodu, aby zachoval společenské pravidlo, že kṣatriya je povinen se řídit pokyny brāhmaṇů. Pánu Śrī Kṛṣṇovi byla ze všech zodpovědných míst vždy vzdávána úcta, jaká Svrchovanému Pánu náleží, ale Pán přesto nikdy nenarušil obvyklé vztahy mezi čtyřmi společenskými třídami. Pán záměrně dodržoval všechny tyto společenské zvyky, aby Ho v budoucnu mohli ostatní následovat.