SLOKA 25
sūta uvāca
yudhiṣṭhiras tad ākarṇya
śayānaṁ śara-pañjare
apṛcchad vividhān dharmān
ṛṣīṇāṁ cānuśṛṇvatām
sūtaḥ uvāca-Śrī Sūta Gosvāmī řekl; yudhiṣṭhiraḥ-král Yudhiṣṭhira; tat—to; ākarṇya-když slyšel; śayānam-ležícího; śara-pañjare-na lůžku z šípů; apṛcchat-otázal se; vividhān-četné; dharmān-povinnosti; ṛṣīṇām-ṛṣiů; ca-a; anuśṛṇvatām-vyslechnout.
Sūta Gosvāmī řekl: Když Mahārāja Yudhiṣṭhira slyšel Bhīṣmadeva hovořit naléhavým hlasem, otázal se ho v přítomnosti všech velkých ṛṣiů na zásadní principy různých náboženských povinností.
Slova Bhīṣmadeva a jejich naléhavý tón přesvědčily Mahārāje Yudhiṣṭhira, že se Bhīṣmadeva brzy chystá odejít. A Pán Śrī Kṛṣṇa inspiroval Mahārāje Yudhiṣṭhira, aby se Bhīṣmadeva zeptal na náboženské zásady. Chtěl, aby se Yudhiṣṭhira ptal právě Bhīṣmadeva i v přítomnosti mnoha velkých mudrců a tím naznačil, že Pánův oddaný jako Bhīṣmadeva — i když žije zdánlivě světským životem — je mnohem výš než mnoho velkých mudrců včetně Vyāsadeva. Dalším důvodem bylo, že Bhīṣmadeva ležel na smrtelném loži z šípů a jeho stav byl velice bolestný. V takové situaci nebylo vhodné klást mu nějaké otázky, ale Pán Śrī Kṛṣṇa chtěl dokázat, že díky duchovnímu osvícení jsou Jeho čistí oddaní vždy schopní fyzicky i psychicky a jsou za všech okolností dokonale připraveni hovořit o správném způsobu života. Yudhiṣṭhirovi bylo také bližší předložit své nesnadné otázky Bhīṣmadevovi nežli komukoliv jinému z přítomných, přestože tam byli mudrci zdánlivě učenější než Bhīṣmadeva. To vše bylo řízením Pána Śrī Kṛṣṇy, držícího v ruce kolo vozu, který šíří slávu Svých oddaných. Otec je rád, když jeho syn je slavnější než on sám. Pán prohlašuje velice důrazně, že uctívání Jeho oddaného má větší hodnotu než uctívání Pána Samého.