SLOKA 29
dharmaṁ pravadatas tasya
sa kālaḥ pratyupasthitaḥ
yo yoginaś chanda-mṛtyor
vāñchitas tūttarāyaṇaḥ
dharmam-předepsané povinnosti; pravadataḥ-když popisoval; tasya—jeho; saḥ-to; kālaḥ-čas; pratyupasthitaḥ-přesně nastal; yaḥ-to jest; yoginaḥ-pro mystiky; chanda-mṛtyoḥ-ten, kdo umírá ve chvíli, kterou si sám zvolil; vāñchitaḥ-touží po; tu-však; uttarāyaṇaḥ-období, kdy slunce putuje k severnímu obzoru.
Zatímco Bhīṣmadeva popisoval předepsané povinnosti, dráha slunce se přesunula na severní polokouli. To je doba příznivá pro mystiky, kteří umírají z vlastní vůle.
Dokonalý yogī neboli mystik dokáže opustit hmotné tělo na základě vlastní dobré vůle a v příhodném čase se může odebrat na planetu, kterou si zvolí. Bhagavad-gītā (8.24) říká, že seberealizované duše, které se dokonale ztotožňují se zájmy Svrchovaného Pána, obvykle opouštějí hmotné tělo v době záření boha ohně a když slunce putuje po severním obzoru, a tak dosahují transcendentální oblohy. Tuto dobu Vedy pokládají za příznivou pro opuštění těla a zkušení mystikové, kteří dosáhli dokonalosti, toho využívají. Dokonalost yogy znamená dosažení nadmyšlenkové úrovně, umožňující opustit hmotné tělo podle přání. Yogī je také schopný přemístit se v jediném okamžiku na jakoukoliv planetu bez jakéhokoliv hmotného dopravního prostředku. Ve velice krátkém čase může dosáhnout nejvyššího planetárního systému, což je pro materialisty nemožné. Pokus dosáhnout nejvyšší planety by zabral milióny let, i kdybychom letěli rychlostí milión kilometrů za hodinu. Existuje ovšem jiná věda a Bhīṣmadeva věděl, jak ji použít. Pouze očekával vhodný okamžik pro opuštění hmotného těla, a tato jedinečná příležitost nastala v době, kdy poučoval své ušlechtilé vnuky, Pāṇḍuovce. Připravoval se tak opustit své tělo před vznešeným Pánem Śrī Kṛṣṇou, zbožnými Pāṇḍuovci a velkými mudrci, které vedl Bhagavān Vyāsa. Všichni přítomní byli velké duše.