No edit permissions for Čeština

KAPITOLA PRVNÍ

Příchod Pána Kṛṣṇy na planetu Zemi-úvod

Stručně řečeno, první kapitola pojednává o tom, jak se Kaṁsa vyděsil, když uslyšel prorocký hlas, že ho osmý syn Devakī zabije, a jak proto jednoho po druhém zabil všechny Devakiny syny.

Když Śukadeva Gosvāmī dokončil popis Yaduovy dynastie a dynastií bohů Měsíce a Slunce, Mahārāja Parīkṣit ho požádal, aby hovořil o Pánu Kṛṣṇovi, jenž se zjevil v Yaduovské dynastii společně s Balarāmou, a o Jeho činnostech na tomto světě. Kṛṣṇa je transcendentální, řekl král, a proto je snaha pochopit Jeho činnosti zaměstnáním osvobozených osob. Naslouchání o kṛṣṇa-līle je lodí, na níž lze dospět ke konečnému cíli života. Každý inteligentní člověk musí usilovat o poznání Kṛṣṇy a Jeho jednání. Nečiní tak pouze ten, kdo zabíjí zvířata nebo kdo jedná jako sebevrah.

Pāṇḍuovci uctívali Kṛṣṇu jako jediné Božstvo. Když byl Mahārāja Parīkṣit ještě v lůně své matky Uttary, Kṛṣṇa ho zachránil před útokem brahma-śastry. Nyní se Mahārāja Parīkṣit zeptal Śukadevy Gosvāmīho, jak se mohl Pán Baladeva, syn Rohiṇī, ocitnout v lůně Devakī. Proč se Kṛṣṇa přemístil z Mathury do Vṛndāvanu, ptal se král Parīkṣit, a jak tam žil se svými příbuznými? Co Kṛṣṇa dělal, když byl v Mathuře a Vṛndāvanu, a proč zabil svého strýce Kaṁsu? Kolik let žil ve Dvārace a kolik měl královen? Všechny tyto otázky položil Mahārāja Parīkṣit Śukadevovi Gosvāmīmu. Rovněž ho požádal, aby promluvil také o jiných Kṛṣṇových činnostech, na které se snad nezeptal.

Když Śukadeva Gosvāmī začal hovořit o vědomí Kṛṣṇy, Mahārāja Parīkṣit zapomněl na únavu, kterou mu působil jeho půst. Śukadeva Gosvāmī byl nadšený, že bude mluvit o Kṛṣṇovi, a pravil: “Popis Kṛṣṇových činností může stejně jako voda Gangy očistit celý vesmír. Očistí se všichni-vypravěč, tazatel i posluchači.”

Jednou, když byl celý svět přetížen rostoucí vojenskou silou démonů vydávajících se za krále, matka Země na sebe vzala podobu krávy a obrátila se na Pána Brahmu s prosbou o pomoc. Brahmā s ní měl v jejím neštěstí soucit a v doprovodu Pána Śivy a dalších polobohů ji vzal ke břehu Mléčného oceánu, kde přednesl modlitby pro potěšení Pána Viṣṇua, jenž tam leží na ostrově, pohroužen do transcendentální extáze. Mahā-Viṣṇu Brahmovi sdělil, že se osobně zjeví na povrchu Země, aby zmenšil zátěž vytvořenou démony. Polobozi se tam měli také narodit i se svými manželkami jako společníci Pána Kṛṣṇy v rodu Yadua, aby zvýšili počet synů a vnuků v této dynastii. Vůlí Pána Kṛṣṇy se nejprve zjeví Anantadeva jako Balarāma a rovněž Kṛṣṇova energie yogamāyā. To vše Brahmā pověděl matce Zemi a potom se vrátil do svého sídla.

Vasudeva, který se oženil s Devakī, se po svatbě vracel domů se svou novomanželkou na voze, který řídil Kaṁsa, její bratr. Tu ke Kaṁsovi promluvil prorocký hlas s varováním, že ho Devakin osmý syn zabije. Jakmile Kaṁsa uslyšel toto proroctví, chtěl Devakī okamžitě zabít, ale Vasudeva ho začal diplomaticky poučovat. Zdůrazňoval, že zabití mladší sestry, a navíc v době jejího sňatku, Kaṁsovi nepřinese nic dobrého. Každý, kdo má hmotné tělo, musí zemřít, vysvětloval Vasudeva. Každá živá bytost žije v určitém těle nějaký čas a potom se přemístí do jiného těla, ale naneštěstí propadá tomu omylu, že ztotožňuje tělo s duší. Chce-li někdo pod vlivem tohoto špatného výkladu zabít jiné tělo, je odsouzen k pobytu v pekle.

Kaṁsu však Vasudevovy rady neupokojily, a proto Vasudeva vymyslel plán. Nabídl Kaṁsovi, že mu všechny Devakiny děti přinese, aby je mohl zabít. Proč by tedy měl nyní Devakī zahubit? S tímto návrhem byl Kaṁsa spokojen. Když za nějaký čas Devakī porodila, Vasudeva přinesl novorozené dítě Kaṁsovi, a ten žasl nad jeho velkodušností. Vasudeva mu dítě předal, ale Kaṁsa projevil určitou inteligenci a řekl, že usmrtit ho má až osmé dítě-proč by tedy zabíjel první? Vasudeva mu sice nevěřil, ale Kaṁsa ho požádal, aby si vzal dítě zpátky. Později však za Kaṁsou přišel Nārada a prozradil mu, že se v Yaduovské a Vṛṣṇiovské dynastii rodí polobozi a chystají se ho zahubit. Na to se Kaṁsa rozhodl, že pozabíjí všechny děti narozené v těchto rodinách a že každé dítě narozené z lůna Devakī musí zemřít. Devakī i Vasudevu tedy zajal a uvěznil a postupně usmrtil šest jejich synů. Nārada mu také sdělil, že v minulém životě byl Kaṁsa démonem zvaným Kālanemi, jehož zabil Viṣṇu. Následkem toho se stal Kaṁsa velkým nepřítelem všech potomků yadu-vaṁśi, Yaduovské dynastie. Dokonce zajal a uvěznil svého vlastního otce Ugrasenu, neboť chtěl mít království jen sám pro sebe.

Kṛṣṇovy zábavy jsou trojího druhu-Vraja-līlā, Mathurā-līlā a Dvārakā-līlā. Jak již bylo řečeno, desátý zpěv Śrīmad-Bhāgavatamu má devadesát kapitol, jež všechny tyto līly popisují. První čtyři kapitoly uvádějí Brahmovy modlitby za odstranění břemena Země a také popis toho, jak Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, přišel na tento svět. Kapitola pátá až třicátá devátá podrobně líčí Kṛṣṇovy zábavy ve Vṛndāvanu. Čtyřicátá kapitola vypráví, jak se Kṛṣṇa bavil ve vodách Yamuny a o Akrūrových modlitbách. Jedenáct kapitol, od čtyřicáté první do padesáté první, se týká Kṛṣṇových zábav v Mathuře a třicet devět kapitol, od padesáté druhé do devadesáté, zachycuje Kṛṣṇovy zábavy ve Dvārace.

Kapitola dvacátá devátá až třicátá třetí líčí Kṛṣṇův tanec s gopīmi zvaný rāsa-līlā, a proto se těchto pět kapitol nazývá rāsa-pañcādhyāya. Čtyřicátá sedmá kapitola desátého zpěvu obsahuje verše známé jako bhramara-gītā neboli “Píseň pro čmeláka”.

SLOKA 1: Král Parīkṣit řekl: “Můj milý pane, již jsi důkladně popsal dynastie boha Měsíce i boha Slunce i se vznešeným a úžasným charakterem jejich králů.”

SLOKA 2: “Ó nejlepší z mudrců, vyprávěl jsi také o potomcích Yadua, kteří byli velice zbožní a přísně dodržovali náboženské zásady. Nyní, pokud si to přeješ, vyprávěj prosím o podivuhodných a slavných činnostech Pána Viṣṇua, Kṛṣṇy, jenž se v této Yaduovské dynastii zjevil společně s Baladevou, svou úplnou expanzí.”

SLOKA 3: “Nadduše, Nejvyšší Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa, příčina vesmírného projevu, sestoupil do Yaduovy dynastie. Prosím, vylož mi podrobně Jeho slavné činnosti a charakter, od začátku až do konce Jeho života.”

SLOKA 4: “Oslavování Nejvyšší Osobnosti Božství probíhá v systému parampary, kde ho duchovní učitel předává svému žákovi. Vychutnávají ho ti, kdo se již nezajímají o nesprávné, dočasné oslavování tohoto vesmírného projevu. Popisy Pána jsou tím pravým lékem pro podmíněnou duši, která je vystavena opakovanému zrození a smrti. Kdo jiný než řezník nebo sebevrah by tedy mohl chtít přestat naslouchat tomuto oslavování Pána?”

SLOKA 5-7: “Na lodi v podobě Kṛṣṇových lotosových nohou můj děd Arjuna a ostatní překonali oceán Kuruovského bitevního pole, v němž vojevůdci, jako byl Bhīṣmadeva, připomínali obrovské ryby schopné je snadno pozřít. Tento oceán bylo velmi obtížné překonat, ale milostí Pána Kṛṣṇy se přes něho moji dědové dostali stejně snadno, jako se překročí otisk telecího kopýtka. Díky tomu, že se má matka odevzdala Kṛṣṇovým lotosovým nohám, Pán se Sudarśana-cakrou v ruce vstoupil do jejího lůna a zachránil moje tělo, tělo posledního žijícího potomka Kuruovců a Pāṇḍuovců, které bylo téměř zničeno ohnivou zbraní Aśvatthāmy. Pán Śrī Kṛṣṇa, jenž se působením své vlastní energie zjevuje v podobách věčného času-to znamená jako Paramātmā a jako virāṭ-rūpa-uvnitř i vně všech živých bytostí s hmotnými těly, uděloval osvobození každému, buď prostřednictvím kruté smrti, nebo života. Prosím, pouč mě líčením Jeho transcendentálních vlastností.”

SLOKA 8: “Můj milý Śukadevo Gosvāmī, vysvětloval jsi, že Saṅkarṣaṇa, jenž patří ke druhé čtveřici, se zjevil jako syn Rohiṇī jménem Balarāma. Jak je možné, že byl nejprve v lůně Devakī a potom v lůně Rohiṇī, jestliže nebyl přemístěn z jednoho těla do druhého? To mi prosím vysvětli.”

SLOKA 9: “Proč Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, opustil dům svého otce Vasudevy a přemístil se do domu Nandy ve Vṛndāvanu? Kde ve Vṛndāvanu Pán a vládce Yaduovské dynastie se svými příbuznými žil?”

SLOKA 10: “Pán Kṛṣṇa žil jak ve Vṛndāvanu, tak v Mathuře. Co všechno tam dělal? Proč zabil Kaṁsu, bratra své matky? Takový čin je zcela v rozporu se śāstrami.”

SLOKA 11: “Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, nemá hmotné tělo, a přesto se zjevuje jako lidská bytost. Kolik roků strávil s potomky Vṛṣṇiho? S kolika ženami se oženil a kolik let žil ve Dvārace?”

SLOKA 12: “Ó velký mudrci, který víš o Kṛṣṇovi vše, prosím, popiš mi podrobně všechny ty činnosti, na které jsem se ptal, i ty, na které jsem se nezeptal, neboť mám pevnou víru a velice si přeji o nich naslouchat.”

SLOKA 13: “Na prahu smrti jsem složil slib, že nebudu ani pít vodu. Když ale piji nektar námětů o Kṛṣṇovi, jenž pramení z tvých lotosových úst, můj hlad a žízeň, které je tak těžké snášet, mi vůbec nevadí.”

SLOKA 14: Sūta Gosvāmī pravil: “Ó synu Bhṛgua (Śaunako Ṛṣi), když Śukadeva Gosvāmī, syn Vyāsadevy a nejváženější oddaný, vyslechl zbožné otázky Mahārāje Parīkṣita, s velkou úctou králi poděkoval. Pak začal hovořit o tématech pojednávajících o Kṛṣṇovi, která jsou lékem proti všem druhům utrpení v tomto věku Kali.”

SLOKA 15: Śrīla Śukadeva Gosvāmī řekl: Vzhledem k tomu, že jsi tak připoutaný k námětům o Vāsudevovi, ó nejlepší ze všech svatých králů, je zřejmé, že tvá inteligence je neochvějně řízená duchovním chápáním, což je jediným pravým cílem lidstva. Tvá připoutanost je vznešená, jelikož neustává.

SLOKA 16: Ganga, vytékající z palce na noze Pána Viṣṇua, očišťuje tři světy: vyšší, střední a nižší planetární systém. Podobně, když se někdo táže na zábavy a vlastnosti Pána Vāsudevy neboli Kṛṣṇy, jsou očištěny tři druhy lidí: přednášející či kazatel, ten, kdo se ptá, a všichni lidé, kteří poslouchají.

SLOKA 17: Jednou, když byla matka Země přetížena stovkami tisíců vojenských jednotek různých pyšných démonů převlečených za krále, obrátila se na Pána Brahmu s žádostí o pomoc.

SLOKA 18: Matka Země na sebe vzala podobu krávy. Velice zarmoucená, se slzami v očích se objevila před Pánem Brahmou a řekla mu o svém neštěstí.

SLOKA 19: Poté, když se Pán Brahmā dozvěděl o zármutku matky Země, odešel s ní, Pánem Śivou a všemi ostatními polobohy na břeh oceánu mléka.

SLOKA 20: Poté, co polobozi dospěli ke břehu Mléčného oceánu, uctívali Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Viṣṇua, vládce celého vesmíru, nejvyššího Boha všech bohů, jenž všechny zaopatřuje a zmenšuje jejich utrpení. Se soustředěnou pozorností uctívali Pána Viṣṇua, ležícího na oceánu mléka, přednášením védských manter zvaných Puruṣa-sūkta.

SLOKA 21: Pán Brahmā v transu vyslechl slova Pána Viṣṇua, znějící nebem. Pak řekl polobohům: “Ó polobozi, slyšte ode mne nařízení Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua, Nejvyšší Osoby, a bez meškání je pozorně splňte.”

SLOKA 22: Pán Brahmā sdělil polobohům: “Pán věděl o nešťastné situaci na Zemi ještě před tím, než jsme Mu přednesli svoji žádost. Dokud se tedy bude pohybovat po Zemi, aby svou silou v podobě času zmenšil její břímě, vy všichni byste se měli narodit prostřednictvím úplných částí jako synové a vnuci v rodu Yaduovců.”

SLOKA 23: Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, pán všech energií, se osobně zjeví jako syn Vasudevy. Všechny manželky polobohů by se proto měly také narodit pro Jeho uspokojení.

SLOKA 24: Nejpřednějším projevem Kṛṣṇy je Saṅkarṣaṇa, známý jako Ananta. Je původem všech inkarnací v tomto hmotném světě. Před zjevením Pána Kṛṣṇy se tento původní Saṅkarṣaṇa zjeví jako Baladeva, jen aby potěšil Nejvyššího Pána Kṛṣṇu při Jeho transcendentálních zábavách.

SLOKA 25: Pánova energie zvaná viṣṇu-māyā, která je na stejné úrovni jako Nejvyšší Osobnost Božství, se rovněž zjeví společně s Pánem Kṛṣṇou. Tato energie, jednající v různých úlohách, okouzluje všechny světy, hmotné i duchovní. Na žádost svého vládce se zjeví se svými různými silami, aby uskutečnila Pánův plán.

SLOKA 26: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co mocný Pán Brahmā, který je vládcem všech ostatních Prajāpatiů, a proto je známý jako Prajāpati-pati, takto poradil polobohům a uklidnil matku Zemi, vrátil se do svého sídla, na Brahmaloku.

SLOKA 27: Śūrasena, vůdce Yaduovské dynastie, se v dřívějších dobách přestěhoval do města Mathury. Tam se věnoval zábavě na místech zvaných Māthura a Śūrasena.

SLOKA 28: Od těch dob byla Mathurā hlavním městem všech králů Yaduovské dynastie. Město a okres Mathurā jsou důvěrně spojené s Kṛṣṇou, neboť tam Pán Kṛṣṇa věčně žije.

SLOKA 29: Vasudeva, jenž patřil k rodu polobohů (či dynastii Śūry), se před nějakým časem oženil s Devakī. Po svatbě nasedl se svou novomanželkou do kočáru, aby se vrátili domů.

SLOKA 30: Kaṁsa, syn krále Ugraseny, chtěl svou sestru Devakī u příležitosti jejího sňatku potěšit, a proto se chopil koňských otěží a stal se vozatajem. Obklopovaly ho stovky zlatých kočárů.

SLOKA 31-32: Devakin otec, král Devaka, měl svou dceru velice rád. Když tedy odjížděla se svým manželem domů, dal jí věnem čtyři sta slonů pěkně ozdobených zlatými girlandami, deset tisíc koní, osmnáct set kočárů a dvě stě překrásných mladých služebnic s mnoha šperky.

SLOKA 33: Ó milovaný synu, Mahārāji Parīkṣite, když byli nevěsta a ženich připraveni vyjet, společně se rozezněly lastury, trubky, bubny a kotle, aby byl jejich odjezd příznivý.

SLOKA 34: Zatímco Kaṁsa, třímající otěže koní, řídil kočár, oslovil ho nevtělený hlas: “Ty pošetilče, osmé dítě ženy, kterou vezeš, tě zabije!”

SLOKA 35: Kaṁsa byl černou ovcí Bhojského rodu, protože byl zlý a hříšný. Jakmile zaslechl z nebe toto znamení osudu, levou rukou chytil svou sestru za vlasy a pravou tasil meč, aby jí setnul hlavu.

SLOKA 36: Velká duše Vasudeva, který se měl stát otcem Kṛṣṇy, chtěl uklidnit Kaṁsu, jenž byl tak krutý a bezcitný, že se beze studu chystal zabít vlastní sestru, a proto k němu promluvil.

SLOKA 37: Vasudeva pravil: “Můj milý švagře Kaṁso, jsi pýchou svého rodu, Bhojské dynastie, a velcí hrdinové vychvalují tvoje vlastnosti. Jak může taková kvalifikovaná osoba, jako jsi ty, zabít ženu, svou vlastní sestru, a ještě k tomu v den jejího sňatku?”

SLOKA 38: “Ó mocný hrdino, každý, kdo se narodil, nepochybně zemře, neboť smrt se rodí spolu s tělem. Může zemřít dnes nebo za několik set let, ale smrti se nevyhne žádná živá bytost.”

SLOKA 39: “Když se současné tělo promění v prach a je z něho znovu pouze pět prvků-země, voda, oheň, vzduch a éter-jeho majitel, živá bytost, podle svých plodonosných činností automaticky získává další tělo tvořené hmotnými prvky. Po získání dalšího těla své současné tělo opustí.”

SLOKA 40: “Stejně jako člověk kráčející po cestě položí jednu nohu na zem a až potom zvedne druhou nebo jako se housenka na rostlině nejprve přemístí na nový list a teprve potom se pustí předchozího, tak se i podmíněná duše uchýlí do dalšího těla a potom se vzdá toho, jež měla předtím.”

SLOKA 41: “Když člověk vidí nebo slyší o nějaké situaci a rozjímá a spekuluje o ní, pohltí ho to natolik, že si přestává všímat svého současného těla. Podobně v noci přivádějí myšlenkové pochody člověka do stavu, kdy se mu zdá, jak žije v jiných podmínkách a jiných tělech, a na své skutečné postavení zapomíná. Stejným způsobem opouští živá bytost své současné tělo a přijímá další (tathā dehāntara-prāptiḥ).”

SLOKA 42: “V době smrti dostane živá bytost určité tělo, které odpovídá myšlení, cítění a chtění mysli zapletené do plodonosných činností. Jinými slovy, tělo se vyvíjí podle toho, co se děje v mysli. Ke změnám těla dochází kvůli její přelétavosti; jinak by duše mohla setrvávat ve svém původním, duchovním těle.”

SLOKA 43: “Když se svítící tělesa na nebi, jako je Měsíc, Slunce a hvězdy, odrážejí v tekutinách, jako je olej nebo voda, nabývají kvůli poryvům větru různých tvarů-někdy jsou kulatá, jindy protáhlá a tak podobně. Stejně tak živá bytost, duše, pohroužená v materialistických myšlenkách, pokládá vlivem nevědomosti různé projevy za svou totožnost. To znamená, že je zmatená různými výmysly, vyvolanými rušivým působením hmotných kvalit přírody.”

SLOKA 44: “Proč by tedy měl člověk jednat bezbožně, když zlovolné, bezbožné činnosti vytvářejí tělo, ve kterém bude v příštím životě trpět? V zájmu vlastního blaha by nikomu neměl přát zlo, neboť zlomyslná osoba žije v neustálém strachu, že jí v tomto či příštím životě nepřátelé ublíží.”

SLOKA 45: “Tato nebohá dívka, Devakī, je tvá mladší sestra, a proto by ses k ní měl chovat jako ke své vlastní dceři a s láskou o ni pečovat. Jsi milostivý, a proto ji nezabíjej. Zaslouží si tvojí náklonnost!”

SLOKA 46: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó nejlepší z Kuruovské dynastie, Kaṁsa byl nesmírně krutý a ve skutečnosti byl následovníkem Rākṣasů. Proto ho Vasudevovy dobré rady nemohly uklidnit ani zastrašit. Nedbal na výsledky hříšného jednání v tomto ani příštím životě.

SLOKA 47: Když Vasudeva viděl, že Kaṁsa je odhodlaný svou sestru Devakī zabít, hluboce se zamyslel. Uvědomoval so hrozící smrtelné nebezpečí, a proto přemýšlel o jiném plánu, jak by mohl Kaṁsu zadržet.

SLOKA 48: Inteligentní osoba se musí snažit vyhnout smrti tak dlouho, dokud mu to inteligence a tělesná síla dovolují. To je povinností každé vtělené bytosti. Je-li však smrt přes veškeré úsilí nevyhnutelná, ten, komu hrozí, se nedopustil žádného přestupku.

SLOKA 49-50: Vasudeva uvažoval: “Když Kaṁsovi, který je zosobněnou smrtí, dám všechny své syny, zachráním život Devakī. Možná Kaṁsa zemře ještě dříve, než se moji synové narodí, nebo ho jeden z nich zabije, neboť má předurčeno zemřít rukou mého syna. Prozatím tedy slíbím, že mu své syny odevzdám, aby upustil od této bezprostřední hrozby, a jestliže časem zemře, nemám se čeho bát.”

SLOKA 51: Když oheň z nějakého neznámého důvodu jeden kus dřeva přeskočí a zapálí až ten další, příčinou je osud. Když živá bytost přijme tělo jednoho druhu a jiné opustí, také to nemá jiný důvod než neviditelný osud.

SLOKA 52: Poté, co takto Vasudeva zvážil situaci, jak jen mu jeho poznání dovolovalo, s velkou úctou předložil hříšnému Kaṁsovi svůj návrh.

SLOKA 53: Mysl Vasudevy byla plná úzkosti, neboť jeho manželka hleděla smrti do tváře, ale aby potěšil krutého, nestoudného a hříšného Kaṁsu, navenek se usmíval a promluvil k němu následujícími slovy.

SLOKA 54: Vasudeva pravil: “Ó nejlepší z rozvážných lidí, podle toho, co jsi slyšel od neviditelného prorockého hlasu, ti od tvé sestry Devakī nic nehrozí. Příčinou tvé smrti budou její synové. Proto ti slibuji, že až porodí syny, kteří v tobě vzbudili strach, předám je všechny do tvých rukou.”

SLOKA 55: Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Kaṁsa souhlasil s logickými argumenty, jež Vasudeva uvedl, a jelikož měl plnou důvěru v jeho slova, upustil od úmyslu svou sestru zabít. Vasudeva, který byl s Kaṁsou spokojen, ho ještě více uklidnil a poté vešel do svého domu.

SLOKA 56: Potom se každý rok v patřičnou dobu narodilo Devakī, matce Boha a všech polobohů, jedno dítě. Tak postupně porodila osm synů a dceru jménem Subhadrā.

SLOKA 57: Vasudevu velice znepokojovaly obavy z porušení vlastního slibu, čímž by se stal lhářem. S bolestí v srdci proto předal svého prvorozeného syna, který se jmenoval Kīrtimān, do rukou Kaṁsy.

SLOKA 58: Co je bolestné pro světce, kteří se přísně drží pravdy? Jak by čistí oddaní, kteří znají Nejvyššího Pána jako podstatu, mohli nebýt nezávislí? Jaké činy jsou zakázány osobám toho nejnižšího charakteru? A čeho by se ti, kdo se plně odevzdali u lotosových nohou Pána Kṛṣṇy, nedokázali v Jeho zájmu vzdát?

SLOKA 59: Můj milý králi Parīkṣite, když Kaṁsa viděl, že Vasudeva, věrný svému slovu, mu zcela vyrovnaně dává své dítě, měl velkou radost. S úsměvem na tváři proto promluvil.

SLOKA 60: “Můžeš si vzít své dítě zpátky a jít domů, ó Vasudevo. Z tvého prvního dítěte nemám strach. Zajímá mě až osmé dítě, které s Devakī přivedeš na svět, neboť jemu bylo předurčeno, že mě zabije.”

SLOKA 61: Vasudeva přikývl a vzal si dítě zpátky domů, ale jelikož Kaṁsa byl bezcharakterní a nedovedl se ovládat, Vasudeva věděl, že se na jeho slovo nemůže spolehnout.

SLOKA 62-63: Obyvatelé Vṛndāvanu, v jejichž čele stál Nanda Mahārāja a k nimž patřili jeho společníci, pastevci krav, se svými manželkami, nebyli nikým jiným než obyvateli nebeských planet, ó Mahārāji Parīkṣite, nejlepší z potomků Bharaty. Totéž platilo o potomcích rodu Vṛṣṇiho počínaje Vasudevou a Devakī a dalšími ženami Yaduovské dynastie. Všichni přátelé, příbuzní a dobrodinci Nandy Mahārāje i Vasudevy, a dokonce i ti, kdo navenek vypadali jako Kaṁsovi stoupenci, byli polobozi.

SLOKA 64: Velký světec Nārada jednou přišel za Kaṁsou a pověděl mu o tom, jak budou všichni démoni, kteří jsou pro Zemi břemenem, zabiti. To Kaṁsu naplnilo velkým strachem a pochybami.

SLOKA 65-66: Když velký světec Nārada odešel, Kaṁsa myslel na to, že všichni členové Yaduovské dynastie jsou polobozi a že kterékoliv dítě narozené z lůna Devakī může být Viṣṇu. Ve svém strachu ze smrti zajal Vasudevu a Devakī a spoutal je železnými okovy. Jelikož kvůli proroctví, že ho Viṣṇu zabije, podezíral každé z dětí, že je Viṣṇu, jedno po druhém je usmrcoval.

SLOKA 67: Králové prahnoucí po smyslovém požitku na této Zemi téměř vždy zabíjejí své nepřátele bez rozlišování. Pro uspokojení svých rozmarů jsou schopni zabít kohokoliv; dokonce i své matky, otce, bratry či přátele.

SLOKA 68: Ve svém minulém životě byl Kaṁsa velkým démonem, který se jmenoval Kālanemi a jehož usmrtil Viṣṇu. Jakmile se to od Nārady dozvěděl, začal nenávidět každého, kdo byl spojen s Yaduovskou dynastií.

SLOKA 69:
Kaṁsa, mocný syn Ugraseny, dokonce uvěznil svého vlastního otce, krále dynastií Yaduovců, Bhojů a Andhaků, a sám vládl státům zvaným Śūrasena.
 

Next »