SLOKA 20
tatra gatvā jagannāthaṁ
deva-devaṁ vṛṣākapim
puruṣaṁ puruṣa-sūktena
upatasthe samāhitaḥ
tatra—tam (na břeh oceánu mléka); gatvā—když přišli; jagannātham—vládce celého vesmíru, Nejvyšší Bytost; deva-devam—Nejvyššího Boha všech bohů; vṛṣākapim—Nejvyšší Osobu, Viṣṇua, jenž všechny zaopatřuje a zmenšuje jejich utrpení; puruṣam—Nejvyšší Osobu; puruṣa-sūktena—védskou mantrou zvanou Puruṣa-sūkta; upatasthe—uctívali; samāhitaḥ—se soustředěnou pozorností.
Poté, co polobozi dospěli ke břehu Mléčného oceánu, uctívali Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Viṣṇua, vládce celého vesmíru, nejvyššího Boha všech bohů, jenž všechny zaopatřuje a zmenšuje jejich utrpení. Se soustředěnou pozorností uctívali Pána Viṣṇua, ležícího na oceánu mléka, přednášením védských manter zvaných Puruṣa-sūkta.
Všichni polobozi, jako Pán Brahmā, Pán Śiva, král Indra, Candra a Sūrya, jsou podřízeni Nejvyšší Osobnosti Božství. Nehledě na polobohy, i v lidské společnosti je mnoho vlivných osobností, jež dohlížejí na různé podniky či instituce. Pán Viṣṇu je však Bůh bohů (parameśvara). Je parama-puruṣa, Nejvyšší Bytost, Paramātmā. Brahma-saṁhitā (5.1) to potvrzuje: īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ Ä “Kṛṣṇa, který je známý jako Govinda, je nejvyšším vládcem. Má věčné, blažené, duchovní tělo.” Nikdo se Nejvyššímu Pánu nevyrovná a nikdo ho nepředčí. Proto Ho zde popisuje mnoho slov: jagannātha, deva-deva, vṛṣākapi a puruṣa. Svrchovanost Pána Viṣṇua je doložena i v Bhagavad-gītě (10.12), kde Arjuna říká:
paraṁ brahma paraṁ dhāma
pavitraṁ paramaṁ bhavān
puruṣaṁ śāśvataṁ divyam
ādi-devam ajaṁ vibhum
“Jsi Nejvyšší Osobnost Božství, konečné útočiště, nejčistší, Absolutní Pravda. Jsi věčná, transcendentální, původní osoba, nezrozená a největší.” Kṛṣṇa je ādi-puruṣa, původní Osobnost Božství (govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi). Viṣṇu je úplnou expanzí Pána Kṛṣṇy a všechny viṣṇu-tattvy jsou parameśvara i deva-deva.