SLOKA 39
dehe pañcatvam āpanne
dehī karmānugo ’vaśaḥ
dehāntaram anuprāpya
prāktanaṁ tyajate vapuḥ
dehe—když se tělo; pañcatvam āpanne—promění v pět prvků; dehī—majitel těla, živá bytost; karma-anugaḥ—podle reakcí za své plodonosné činy; avaśaḥ—spontánně, automaticky; deha-antaram—další tělo (tvořené hmotnými prvky); anuprāpya—získávající jako výsledek; prāktanam—dřívější; tyajate—opouští; vapuḥ—tělo.
“Když se současné tělo promění v prach a je z něho znovu pouze pět prvků-země, voda, oheň, vzduch a éter-jeho majitel, živá bytost, podle svých plodonosných činností automaticky získává další tělo tvořené hmotnými prvky. Po získání dalšího těla své současné tělo opustí.”
To je potvrzeno v Bhagavad-gītě, která podává základy duchovního poznání.
dehino 'smin yathā dehe
kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
tathā dehāntara-prāptir
dhīras tatra na muhyati
“Tak jako vtělená duše přechází v tomto těle z dětství do mládí a do stáří, přechází také v okamžiku smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto změnou nedá zmást.” (Bg. 2.13) Žádná osoba ani zvíře není hmotné tělo; hmotné tělo je v podstatě obalem živé bytosti. Bhagavad-gītā přirovnává tělo k šatům a důkladně vysvětluje, jak osoba střídá jeden oděv za druhým. Totéž védské poznání je potvrzeno zde. Živá bytost, duše, neustále mění těla, jedno za druhým. Dokonce i v tomto životě se tělo mění z dětského v chlapecké, z chlapeckého v mladistvé a z mladistvého ve stařecké. Podobně, když je tělo příliš staré, aby mohlo žít dál, živá bytost se ho vzdá a podle zákonů přírody automaticky dostane další tělo, jež odpovídá jejím plodonosným činnostem, touhám a ambicím. Tyto změny řídí zákony přírody, a dokud je živá bytost pod vládou vnější, hmotné energie, dochází k nim automaticky, s ohledem na její ploduchtivé jednání. Vasudeva na Kaṁsu apeloval s tím, že kdyby se dopustil tohoto hříšného zabití ženy, v příštím životě by nevyhnutelně dostal hmotné tělo podléhající ještě více utrpení hmotné existence. Odrazoval tedy Kaṁsu od páchání hříšných činností.
Ten, kdo se vlivem nevědomosti, tamo-guṇy, dopouští hříšných činností, získá tělo nižší kvality. Kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu (Bg. 13.22). Existují tisíce různých druhů života. Proč jsou zde těla na vyšší a nižší úrovni? Živá bytost dostává těla úměrně svému znečištění kvalitami hmotné přírody. Je-li v tomto životě někdo znečištěn kvalitou nevědomosti a hříšnými činnostmi (duṣkṛtī), dostane v příštím životě podle zákonů přírody tělo podléhající utrpení. Zákony přírody nejsou podřízeny náladovým touhám podmíněné duše. Měli bychom se tedy snažit být neustále ve styku se sattva-guṇou a nepropadat vlivu rajo-guṇy a tamo-guṇy (rajas-tamo-bhāvāḥ). Chtíč a chamtivost udržují živou bytost trvale v nevědomosti a brání jí v dosažení úrovně sattva-guṇy či śuddha-sattva-guṇy. Každému se doporučuje setrvávat v kontaktu se śuddha-sattva-guṇou, oddanou službou, neboť pak bude imunní vůči reakcím tří kvalit hmotné přírody.