SLOKA 53
prasanna-vadanāmbhojo
nṛśaṁsaṁ nirapatrapam
manasā dūyamānena
vihasann idam abravīt
prasanna-vadana-ambhojaḥ—Vasudeva, který se navenek tvářil šťastně; nṛśaṁsam—ke krutému; nirapatrapam—nestoudnému Kaṁsovi; manasā—s myslí; dūyamānena—která byla plná úzkosti a zármutku; vihasan—navenek se usmívající; idam abravīt—takto promluvil.
Mysl Vasudevy byla plná úzkosti, neboť jeho manželka hleděla smrti do tváře, ale aby potěšil krutého, nestoudného a hříšného Kaṁsu, navenek se usmíval a promluvil k němu následujícími slovy.
Někdy musí člověk v nebezpečném postavení jednat neupřímně, jako to učinil Vasudeva, aby zachránil svou ženu. Hmotný svět je komplikovaný, a aby člověk mohl splnit své povinnosti, nemůže se bez diplomatického jednání obejít. Vasudeva dělal vše, co bylo v jeho silách, aby svou manželku zachránil a mohl zplodit Kṛṣṇu. To znamená, že člověk může jednat falešně, jde-li o záchranu Kṛṣṇy a Jeho zájmů. Podle plánu, který již byl předpovězen, se měl skrze Vasudevu a Devakī zjevit Kṛṣṇa, aby zabil Kaṁsu. Vasudeva proto musel udělat pro záchranu situace vše. I když všechny události Kṛṣṇa již předem zařídil, oddaný se musí snažit ze všech sil sloužit Kṛṣṇovým záměrům. Kṛṣṇa je sám všemocný, ale to neznamená, že by oddaný měl nečinně sedět a nechat všechno na Něm. Tento pokyn nalezneme také v Bhagavad-gītě. I když Kṛṣṇa udělal za Arjunu vše, Arjuna v žádném případě neseděl s rukama v klíně jako nenásilný jemnocitný mladík. Naopak bojoval ze všech sil, aby zvítězil.