SLOKA 56
atha kāla upāvṛtte
devakī sarva-devatā
putrān prasuṣuve cāṣṭau
kanyāṁ caivānuvatsaram
atha—poté; kāle—čas; upāvṛtte—když dozrál; devakī—Devakī, žena Vasudevy, Kṛṣṇova otce; sarva-devatā—Devakī, které se zjevili všichni polobozi i samotný Bůh; putrān—syny; prasuṣuve—porodila; ca—a; aṣṭau—osm; kanyāṁ ca—a jednu dceru jménem Subhadrā; eva—jistě; anuvatsaram—rok za rokem.
Potom se každý rok v patřičnou dobu narodilo Devakī, matce Boha a všech polobohů, jedno dítě. Tak postupně porodila osm synů a dceru jménem Subhadrā.
Duchovní učitel je někdy oslavován jako sarva-devamayo guruḥ (Bhāg. 11.7.27). Milostí gurua, duchovního učitele, může člověk poznat různé druhy devů. Slovo deva se vztahuje na Boha, Nejvyšší Osobnost Božství, původní zdroj všech polobohů, kteří jsou rovněž nazýváni devové. V Bhagavad-gītě (10.2) Pán říká: aham ādir hi devānām-“Já jsem zdrojem všech devů.” Nejvyšší Pán, Viṣṇu, Původní Osoba, se expanduje do různých podob. Tad aikṣata bahu syām (Chāndogya Upaniṣad 6.2.3). On sám se expandoval do mnoha. Advaitam acyutam anādim ananta-rūpam (Brahma-saṁhitā 5.33). Existují různé kategorie podob, zvané svāṁśa a vibhinnāṁśa. Expanze kategorie svāṁśa neboli viṣṇu-tattva jsou Nejvyšší Osobnost Božství, zatímco vibhinnāṁśa jsou jīva-tattva, nedílné části Pána (mamaivāṁśo jīva-loke jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ). Jestliže přijímáme Kṛṣṇu jako Nejvyšší Osobnost Božství a uctíváme Ho, jsou všechny části a expanze Pána uctívány automaticky také. Sarvārhaṇam acyutejyā (Bhāg. 4.31.14). Kṛṣṇa je známý jako Acyuta (senayor ubhayor madhye rathaṁ sthāpaya me 'cyuta). Uctíváním Acyuty, Kṛṣṇy, automaticky uctíváme všechny polobohy. Není tedy třeba zvlášť uctívat viṣṇu-tattvu ani jīva-tattvu. Ten, kdo se soustředí na Kṛṣṇu, uctívá každého. Proto je zde matka Devakī nazvána sarva-devatā, jelikož porodila Kṛṣṇu.