SLOKA 67
mātaraṁ pitaraṁ bhrātṝn
sarvāṁś ca suhṛdas tathā
ghnanti hy asutṛpo lubdhā
rājānaḥ prāyaśo bhuvi
mātaram—matku; pitaram—otce; bhrātṝn—bratry; sarvān ca—a kohokoliv jiného; suhṛdaḥ—přátele; tathā—jakož i; ghnanti—zabíjejí (jak můžeme prakticky vidět); hi—jistě; asu-tṛpaḥ—ti, kdo pro svůj vlastní smyslový požitek nechtějí, aby druzí žili; lubdhāḥ—chamtiví; rājānaḥ—takoví králové; prāyaśaḥ—téměř vždy; bhuvi—na Zemi.
Králové prahnoucí po smyslovém požitku na této Zemi téměř vždy zabíjejí své nepřátele bez rozlišování. Pro uspokojení svých rozmarů jsou schopni zabít kohokoliv; dokonce i své matky, otce, bratry či přátele.
Viděli jsme v dějinách Indie, že Aurangzéb kvůli dosažení svých politických cílů zabil svého bratra a synovce a uvěznil vlastního otce. Takových příkladů je mnoho a Kaṁsa byl také takovým králem. Nezdráhal se zabíjet své synovce a vsadit vlastní sestru a otce do vězení. U démonů se není takovému jednání co divit. Kaṁsa však, přestože byl démon, věděl, že Pána Viṣṇua nelze zabít, a proto získal osvobození. Dokonce i částečné pochopení činností Pána Viṣṇua umožňuje živé bytosti, aby byla osvobozena. Kaṁsa věděl o Kṛṣṇovi jen málo-že Ho nelze zabít-a proto dosáhl osvobození, i když považoval Viṣṇua, Kṛṣṇu, za svého nepřítele. Co pak teprve ten, kdo zná Kṛṣṇu dokonale z popisů śāster, jako je Bhagavad-gītā? Proto je povinností každého číst Bhagavad-gītu a dokonale Kṛṣṇu poznat. Tak bude jeho život úspěšný.