SLOKA 28
tatra śriyā paramayā kakubhaḥ sphurantau
siddhāv upetya kujayor iva jāta-vedāḥ
kṛṣṇaṁ praṇamya śirasākhila-loka-nāthaṁ
baddhāñjalī virajasāv idam ūcatuḥ sma
tatra—tam, právě na tom místě, kam oba arjunové stromy dopadly; śriyā—s krásou; paramayā—jedinečné; kakubhaḥ—všechny světové strany; sphurantau—ozařující; siddhau—dvě dokonalé osoby; upetya—poté vyšly; kujayoḥ—mezi oběma stromy; iva—jako; jāta-vedāḥ—zosobněný oheň; kṛṣṇam—Pánu Kṛṣṇovi; praṇamya—skládající poklony; śirasā—hlavou; akhila-loka-nātham—Nejvyšší Osobě, vládci všeho; baddha-añjalī—se sepjatýma rukama; virajasau—zcela očištěné od kvality nevědomosti; idam—následující slova; ūcatuḥ sma—pronesly.
Právě na tom místě, kam arjunové stromy dopadly, z nich vyšly dvě dokonalé bytosti, jež vypadaly jako zosobněný oheň a svou krásou ozařovaly všechny světové strany. Se skloněnými hlavami složily Kṛṣṇovi poklony a se sepjatýma rukama pronesly následující slova.