SLOKA 49
kṛṣṇaṁ mahā-baka-grastaṁ
dṛṣṭvā rāmādayo ’rbhakāḥ
babhūvur indriyāṇīva
vinā prāṇaṁ vicetasaḥ
kṛṣṇam—Kṛṣṇu; mahā-baka-grastam—spolknutého velkou volavkou; dṛṣṭvā—když viděli, co se stalo; rāma-ādayaḥ arbhakāḥ—všichni ostatní chlapci v čele s Balarāmou; babhūvuḥ—byli zdrceni; indriyāṇi—smysly; iva—jako; vinā—bez; prāṇam—života; vicetasaḥ—naprosto bezradní, téměř v bezvědomí.
Když Balarāma a ostatní chlapci viděli, že Kṛṣṇu pozřela obrovská volavka, téměř ztratili vědomí, jako smysly bez života.
Balarāma může udělat cokoliv, ale pod vlivem intenzivní lásky ke svému bratrovi byl na okamžik bezradný. Je řečeno, že podobná věc se stala ve spojení s únosem Rukmiṇī (rukmiṇī-haraṇa). Když na Kṛṣṇu poté, co ji unesl, všichni králové zaútočili, Rukmiṇī byla na krátkou chvíli bezradná, dokud Pán nepodnikl patřičné kroky.