V době, kdy se tato zábava odehrála, bylo Kṛṣṇovi pouhých pět let. Obyvatelé Vraji se o ní dozvěděli o rok později, když Mu bylo šest let a dosáhl věku paugaṇḍa. Parīkṣit Mahārāja se ptal: “Co bylo důvodem, že tato zábava vyšla najevo až po roce, a obyvatelé Vraji si přesto mysleli, že proběhla právě v ten den?” Touto otázkou dvanáctá kapitola končí.