SLOKA 28
kṛtyaṁ kim atrāsya khalasya jīvanaṁ
na vā amīṣāṁ ca satāṁ vihiṁsanam
dvayaṁ kathaṁ syād iti saṁvicintya
jñātvāviśat tuṇḍam aśeṣa-dṛg ghariḥ
kṛtyam kim—co dělat; atra—v této situaci; asya khalasya—tohoto záštiplného démona; jīvanam—život; na—neměl by být; vā—ani; amīṣām ca—a nevinných; satām—oddaných; vihiṁsanam—smrt; dvayam—obojí (zabití démona a záchranu chlapců); katham—jak; syāt—je možné; iti saṁvicintya—když o věci důkladně popřemýšlel; jñātvā—a rozhodl se, co udělá; aviśat—vstoupil; tuṇḍam—do tlamy démona; aśeṣa-dṛk hariḥ—Kṛṣṇa, jenž má neomezenou moc, znal minulost, budoucnost a přítomnost.
Co by se mělo udělat? Jak mohlo být obojí-zabití démona i záchrana oddaných-provedeno zároveň? Kṛṣṇa, jenž má neomezenou moc, se rozhodl počkat na vhodnou příležitost, kdy zároveň zachrání chlapce a zabije démona. Potom vešel do Aghāsurovy tlamy.
Kṛṣṇa je ananta-vīrya-sarvajña, protože je Mu vše známo. Zná všechno do posledních podrobností, a proto pro Něho nebylo těžké najít způsob, jak zároveň zachránit chlapce a zabít démona. Rozhodl se tedy také vejít do démonovy tlamy.